L. B. Arling
„Jste připraveni jim napráskat?“ zeptal se natěšeně Drak a zahleděl se k protějšímu domu. „Můžeme,“ přikývla Monika a potěžkala granátomet. Měnit osud člověka šlo pouze do prvních narozenin. Jakmile bylo dítě starší než rok, osud byl už plně zafixovaný a sudička jej nedokázala dále upravovat. Proto si vyhlédli dítě nejgeniálnějších dostupných rodičů, které mělo mít hned dalšího dne zrána narozeniny. Bohužel, nejbližší vhodné dítě, s dostatečně tvárným osudem pro jejich potřeby, se nacházelo až v Anglii. To příliš nevadilo. Nepřátelé jistě sledovali celoplanetární osud pomocí vizí budoucnosti a jeho změnu bezpečně poznají, ať už proběhne kdekoliv. Na nějaký zásah budou mít čas jen do rána a původní pozemské sudičky na ně budou připraveny s celým svým arzenálem. *** Dvoupatrový dům byl postavený v klasickém londýnském stylu. Zdi tvořily holé cihly, lemované bílými okenními bloky ozdobenými kamennými sloupy a parapety. Ostrá šikmá střecha se štíty měla půdorys písmene „L“ a jediným zajímavým architektonickým prvkem, vyčnívajícím oproti okolní zástavbě na chlup stejných domů, bylo zastřešení malinkaté vstupní terásky novou červenou střešní krytinou. Kolem domu se nacházel skromný, živým plotem obehnaný pozemek se samostatně stojící garáží a kůlnou. Sudičky preferovaly pro svou práci noc, kdy příkrov tmy spolehlivě zakryl jejich přesun v podobě dýmu. Za 98