Při výrobě očkovacích látek, např. proti virům planých neštovic, zarděnek a vztekliny, se často používají buněčné kultury.62 Tyto kultury pocházejí z lidské embryonální tkáně již od šedesátých let 20. století. Žádné těhotenství ale nebylo kvůli jejich přípravě přerušeno.
Zubní kaz a odpor proti fluoridaci Fluorid se přidává téměř do všech značek zubní pasty, na jejich tubách bývá uvedená i koncentrace, např. aktivní přísada: monofluorfosfát sodný, 0,76 %. Zubní kaz sužuje lidskou populaci minimálně od paleolitu před 15 000 lety, kdy lidé začali chroupat zrna travin, z nichž se později staly obilniny. Jejich strava byla tak bohatší na sacharidy, které se při žvýkání mění v cukry, jejichž následkem byl zvýšený výskyt zubního kazu. Louise T. Humphrey63 zjistila při archeologickém průzkumu v Grotte des Pigeons mimořádně vysoký výskyt zubního kazu jako přímý důsledek pojídání potravin bohatých na sacharidy. Cukr z nich lidem uvízl mezi zuby a vyživoval tam bakterie způsobující zubní kaz.
Komentář Cukry nezpůsobují zubní kaz přímo, ale slouží jako substrát (živina) ústních bakterií. V našich ústech žije několik set různých druhů bakterií (jejichž význam pro naše zdraví je velmi různorodý), které se vlivem velkého obsahu cukrů v ústech mohou přemnožit. Zubní kaz je tedy bakteriální onemocnění, jeho původcem je Strepococus mutans, možná i jiné streptokoky, které svým metabolismem produkují kyseliny schopné narušovat zubní sklovinu a podpořit vznik zubního kazu. V ústech tyto bakterie žijí ve formě zubního plaku, bílé hmoty pokrývající zubní sklovinu. Plak je typickým zástupcem mikrobiálních biofilmů, společenstev tvořených jedním nebo několika druhy bakterií i jiných mikroorganismů uzavřených v polysacharidové matrici. Matrice organismy izoluje od okolí, takže mívají vlastnosti i metabolismus odlišné od stejných bakterií žijících volně. Tyto odlišnosti jsou většinou nepříjemné: biofilm bakterie chrání před vnějšími vlivy, včetně například mechanického odstraňování, před antibiotiky, imunitními mechanismy apod. (JJ)
62 Dvě z nejčastěji používaných buněčných linií jsou WI-38 a MRC-5. 63 HUMPHREY, L. T., DE GROOTE, I., MORALES, J., BARTON, N., COLLCUTT, S., BRONK RAMSEY, C., BOUZOUGGAR, A.: Earliest Evidence for Caries and Exploitation of Starchy Plant Foods in Pleistocene Hunter-gatherers from Morocco. PNAS USA, 21. 1, 2014; 111(3): 954–959.
98
CHEMIE BEZ FOBIE