KAPITOLA SEDMÁ: PRVNÍ SETKÁNÍ S JEHO RODIČI Přijela do Brna celá rozechvělá, jak ji přijmou jeho rodiče? Nesmírně se na něho těšila. Věřila skálopevně tomu, že jejich nečekaná láska, která tak rychle vzplanula, je naprosto dokonalá. Opět ji čekal na nádraží. Divil se sice pokaždé, proč nejezdí svým běloskvoucím „fárem“, ale ona mu pokaždé tvrdila, že nesnáší dlouhé cestování, že se raději vždy projede busem, a přitom v klidu odpočívá a nemusí řídit. Doma ji přivítal plachý Micíček, který už si na ni začínal pomalu zvykat. Pomilovali se divoce a vášnivě, a pak ještě jednou ve sprše. Šťastní a unavení usínali ruku v ruce, ostatně jako každou společně strávenou noc. Ona už si společnou noc bez jeho něžné mužné ruky ani nedokázala představit. I když se v noci probrali, hledali navzájem ruku toho druhého. Ráno ji zálibně pozoroval z postele, vnímal její ladnou chůzi a vlnící se boky. Oblékla si šaty, které ještě zdůraznily její dokonalé křivky. On si oblékl outfit, který mu koupila ona, letní kraťasy a supermoderní košili, kterou spolu vybrali. Oblečení mu padlo a perfektně slušelo. Cítil se v něm dobře a atraktivně. Mírně ho zaskočila, že mu to oblečení koupila milenka. Tohle ještě nikdy v životě nezažil. Byla bohatá, jasná věc, ale dárky většinou kupuje muž ženě, a ne naopak. Nejdřív se její dar zdráhal přijmout, bylo mu to trošku trapné, připadal si jako gigolo, ale ona ho obdarovala tak mile a přirozeně, jako by to byla ta nejběžnější věc na 98