Mladá dáma (Ukázka, strana 99)

EVELYN SKYE vylezla na koně osamělá postava a vyjela směrem k místu, kde stály Elodie s královnou Isabelle. „Arogance lidí stvůru rozzlobila,“ pokračovala královna v příběhu hypnotickým hlasem, neseným na studeném větru do dáli. „A tak opustila své doupě, aby zničila krále s královnou a jejich tři nevinné dcery.“ Elodie pohlédla na zlatou minci v dlaních. Tři ženy s diadémy na jedné straně. Stvůra na druhé. Královna se na ni na vteřinu zahleděla a Elodie měla pocit, že královnin neprostupný zevnějšek na chvíli zjihl. Pak ale zaťala ruce v pěst a vyprávěla dál. „Král zoufale chtěl zachránit své lidi, učinit z nově nalezeného ráje jejich domov. Vrhl se před draka a prosil o smilování.“ Ta stvůra byl drak. Elodii se zhoupl žaludek jako na vodě. Posedlost království draky najednou dávala smysl. Všechny ty detaily – mozaika šupin, erb, ostnatý ocas na minci v jejích rukou –, to všechno byla upomínka na jeho historii. „Královská rodina přísahala, že dá bestii cokoliv, co bude chtít, pokud nechá jejich lid na pokoji.“ Královna se obrátila a upřela na Elodii oči. „Víš, draci ze všeho na světě nejvíc milují cennosti. A co je pro krále cennější než jeho vlastní děti?“ Dorazil k nim osamělý jezdec z druhé strany trhliny. Sklouzl ze sedla a postavil se po královnin bok. Henry. Nepronesl k Elodii ani slovo. „A tak uzavřeli smlouvu,“ řekla Isabelle. „Král obětoval drakovi své dcery a drak na oplátku nechal království žít v míru. A každý rok, v období sklizně, musí Aurea slib stvůře obnovit, přinést jí tři dary královské krve.“ 98