ANDĚL SMRTI
„Hej! Ruce pryč od mého oběda, ty Otesánku.“ Položil croissant zpátky na talíř. „Tak přestaň žvanit a sněz to. Chceš ještě něco? Dojdu tam.“ „Dala bych si borůvkový muffin jako dezert.“ Peterson vstal a zamířil k pultu. Erika si vzala croissant, pořádně se zakousla a vychutnávala si ho. Podívala se na Old Compton Street. Červená poštovní dodávka se kodrcala za dvěma mladými kluky se světle modrými vlasy, kteří kráčeli středem silnice ponoření do hovoru. V Soho jako by se stíraly hranice mezi chodníkem a silnicí a všichni se ke čtvrti chovali jako k pěší zóně. Řidič dodávky nakonec ztratil trpělivost a zatroubil. Oba mladíci přešli na druhou stranu. Naproti kavárně byl obchod s fetišistickým zbožím. Tři stříbrné, bezhlavé, svalnaté figuríny zdobily kožené připínací suspenzory. Erika si všimla malé průmyslové kamery umístěné v plexisklové kouli nade dveřmi. Vyšla z kavárny a přešla ulici. Když se vrátila, čekal na ni Peterson se dvěma borůvkovými muffiny. „Šla ses zeptat, jestli mají Igorovu velikost?“ Peterson naklonil hlavu k fetišistickému obchodu. Erika se zasmála. „Ne, majitel má průmyslové kamery. Požádala jsem ho, aby nám poslal záznam z minulého pátku, jen pro případ, že by Jamie Teague a jeho kumpáni byli na Old Compton Street, než šli do Red Velvet.“ Posadili se, aby dojedli zbytek toho, čemu Erika stále říkala oběd, ačkoli už bylo půl šesté a začínalo ubývat světla.