001-232 zlom_prazska okenka 2_2015.qxp_Sestava 1 11.02.24 13:57 Stránka 98
24 • Cyriaci a kaple Máří Magdalény, která se stala raritou Hlavním posláním členů řádu křižovníků s červeným srdcem zvaných cyriaci byla péče o nemocné ve špitálech, duchovní správa a hostění poutníků. Do Prahy je pozval roku 1256 Přemysl II. Otakar, a vyčlenil jim prostor na tehdy pustém staroměstském vltavském břehu v místě zvaném Na Rvačkách. Jejich pozemek se táhl přibližně od dnešní Pařížské až k dnešní ulici Dušní, a za dnešním hotelem InterContinental si postavili klášter s kostelem sv. Kříže Většího. PŘIŠLI O KOSTEL I KLÁŠTER Mniši nosili zpočátku načervenalé roucho s popelavým pláštěm, později si oblékali bílý šat s bílým širokým pruhem látky s otvorem pro hlavu, splývajícím vpředu a vzadu přes hábit až ke kotníkům a červenou kuklou. Od 17. století dostali bílou kuklu a plášť stejné barvy. Coby řeholní znamení měli červený kříž, k němuž se v 17. století připojilo pod ním umístěné červené srdce. Žili velmi skromně. Každý měl nanejvýše dva hábity, a na zimní období prostý kožich, na temeni mívali vyholenou tonzuru a vlasy mezi ní a ušima si stříhali 15krát ročně. Když se 17. dubna 1393 nedaleko kláštera zachytilo u břehu tělo Jana Nepomuckého shozené za Václava IV. z dnešního Karlova mostu (foto 13), cyriaci je obřadně pohřbili ve svém kostele sv. Kříže Většího. Za husitských bouří museli mniši uprchnout do Polska, a do Prahy se vrátili teprve roku 1628. Roku 1783 však dal Josef II. klášter i kostel odsvětit, budovy konventu čekala devastace, a při asanaci probíhající koncem 19. století byly zbořeny. KAPLE SLOUŽÍCÍ – OHROŽENÁ, LEČ VÍTĚZNÁ Cyriakům patřila také kaple na protilehlém břehu Vltavy, postavená roku 1635 na části jejich klášterní vinice nad úpatím Letné zhruba proti dnešní Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Mohli se v ní pomodlit či si u ní odpočinout voraři i vinaři a stala se poutním místem 98