DEVÁTÁ KAPITOLA V centru Keswicku bylo rušno. Všude bylo plno lidí procházejících se kolem obchodů a postávajících v malých hloučcích, v nichž se probírali nejnovější klepy. Bylo to pěkné městečko, nedaleko vody a s atmosférou noblesy. George sem odjakživa rád jezdil na výlety. Dcera paní Lemingtonové bydlela na okraji města v elegantním domku s krásně upravenou předzahrádkou a vchodovou brankou porostlou šlahouny růží s poupaty těsně před rozpukem. Byla to ozdoba, jíž se nemohl pyšnit žádný ze sousedních domů. „Tady to je,“ řekla Kate a ukázala, kde mají zastavit. George tu ještě nebyl, i když matně tušil, kterým směrem mají z centra Keswicku zamířit. Těšil se, až sesedne, a nepochyboval, že slečna Wintersová také. On jel alespoň v sedle, ale Kate musela cítit každý náraz a otřes, a přestože se neozvala jediným slovem, byl si jistý, že to nebyla nejpohodlnější hodina a půl jejího života. „Sesednu a pomohu vám dolů,“ řekl, když se začala snažit přehodit jednu nohu přes koňskou šíji. Rychle sklouzl ze sedla, pevně se postavil a natáhl se po slečně Wintersové dřív, než se o sebe stihla postarat sama. Pevně ji uchopil kolem pasu a opatrně ji postavil na zem, aniž by věnoval sebemenší pozornost
Issuu converts static files into: and more. Sign up and create your flipbook.