Natalie Andersonová
„Jen jsem se na Štědrý den7 potřeboval nutně dostat z vlaku.“ „Ale?“ škádlila ho rozveselená Violet. „Nejspíš jsi chtěl, aby tě našel Santa, viď?“ Roman na ni na okamžik vytřeštil oči, pak se neznatelně usmál. „To není ten důvod. Ta nehoda se stala právě na Štědrý den.“ „Ach, Romane.“ Violet si připadala hrozně. „Promiň, nechtěla jsem…“ „Já vím.“ Stiskl jí ruku. „Líbí se mi, jak mě vždycky dovedeš rozesmát. Dokonce i tehdy, když…“ Violet mu rozuměla, i když větu nedokončil. Konečně věděla, proč tak nesnáší Vánoce. Dívala se z okna na hory, zasněžené stromy a nádherně modrou oblohu, ale tentokrát z toho nic nevnímala. Místo vší té krásy před sebou viděla malého vyděšeného chlapce, uvězněného v havarovaném voze se svými mrtvými rodiči, který se navíc obviňoval z toho, že nedokázal zabránit únosu mladší sestry. Drásalo jí to srdce. „Dnes večer chceš být sám,“ zamručela. Věděla, že chata v horách bude dost velká a že v ní Roman najde klid. „Ty to chápeš?“ ujišťoval se. „Samozřejmě.“ Nedivila se mu. Některé rány byly tak hluboké, že se nedaly vyléčit. O půl hodiny později Violet s otevřenou pusou zírala na obrovskou chatu ze dřeva a kamene. Měla rozlehlou terasu a celá zářila slavnostním osvětlením. Pohádková V originále se vlastně ale o Štědrém dni nemluví, protože ten v anglosaském světě nemá takový význam jako u nás. Významný je až večer (proto se hovoří o Christmas Eve, tedy evening, vánočním večeru). Vlastní Vánoce mají Anglosasové až 25. prosince. Roman se tedy nechtěl dostat z vlaku na Štědrý den, ale tak, aby v něm nebyl na vánoční večeři. Toho se týká i následující Violetina poznámka. Dárky nosí Santa v noci na 25. prosince, a to na místo, kde rodina 24. prosince povečeřela. Poznámka redaktora.
7
98