Nebeska, 1867 ŽIVÝ. Kšeft s touhle podmínkou mi vnutili jednou, ale pak už žádnej další starosta neměl šanci. Ať si živáčky chytá někdo jinej. Tím mým prvním byl pasák, kterej zmlátil štětku do bezvědomí, že měla několik zlomenin a málem umřela. Starosta Chadronu mě ukecal, že je to takový zadostiučinění pro tu ženskou, když toho bastarda přivedu. Jenomže ten pasák byl chlap jak hora a na pohrození zbraní moc neslyšel. Až když to ode mě schytal do chodidla, začal trochu spolupracovat, ale i tak – táhnout ho na radnici byl vážně oříšek. I spoutanej se dost vzpouzel a furt na mě řval a vyhrožoval. Jak jsme se blížili s povozem k městu, změnil ty svý výhrůžky na prosby. Škemral, bulel, že ho nožička bolí, líčil mi, jak by mě kvalitně přefiknul, a dokonce sliboval, že si mě vezme za ženu a bude na mě hodnej. To se fakt nedalo vydržet. Zlatý mrtvoly, ty aspoň tolik nehučej. A co se nestalo? Chadronskej starosta zhodnotil, že se chlápek ničeho až tak vážnýho nedopustil, když oběť byla jeho partnerka, určitě zlobila a zasloužila si to a podobný hovna. Prostě ho propustil jenom s napomenutím. A ještě mu dal dvacku jako bolestný – tu, která měla bejt moje. Jenomže chlap, sotva se mu nožička trochu zahojila, se vrátil za tou svojí ženskou a dobil ji za práskačství. Pak už se na jeho zatykači objevilo ŽIVÝ NEBO MRTVÝ. To mi vyhovovalo. Tyjo, jak prosil a škemral. Nějak se mi nedařilo zamířit a hups… rázem byl bez ptáka, aby si to umírání trochu užil.
Přehrada Box Butte, Nebeska,1868 Druhej živej… To byla spíš náhoda, že setkání se mnou přežil. Xenie dostala tip, že Redburnova banda bude poblíž Sodville. Nahnala do města dva tucty vojáků a spolu se mnou a Herculem naplánovala dokonalou past. No, zase tak dokonalá nebyla. Sice jsme věděli, že
98