Lůžkový nábytek
Barok a rokoko
V barokním a rokokovém období se postele zbavily předních sloupků, ale částečně si ponechaly ještě baldachýnovou konstrukci, zavěšenou už jen na prodloužené zadní pelesti; často se celé potahovaly nebo obalovaly bohatě řasenými látkami. Je zajímavé, že se stále udržovala řemenová nebo popruhová konstrukce lůžkové plochy, a to pro svou pružnost. Lůžka většinou ještě neměla zvýšenou přední pelest. Podle zvyku u francouzského královského dvora, kde se králova ložnice změnila v přijímací pokoj, se postel stala reprezentačním kusem bytového mobiliáře. Proto se přední čela postelí snížila a zdobila se bohatšími tvary a řezbou. V období rokoka se postele staly otevřenější a současně i lehčí, ponechaly si však stále rozměrné tvary, především ložní plochy. V obytných stavbách se totiž zlepšila tepelná pohoda, a to díky už převládajícím cihlovým stěnám s lepšími tepelnými vlastnostmi, také se zdokonalením konstrukce kachlových kamen zvýšila kvalita vytápění. Baldachýny byly často jen naznačeny zřasenými závěsy u zadních čel a tvořily je hedvábné nebo lehké bavlněné tkaniny s tylovou vazbou. Povrchová úprava viditelných částí sestávala často z leštěné běli kombinované se zlacením nebo z vrstvených lihových laků.
Návrh konstrukce a výzdoby barokní postele
Středoevropský typ pozdně barokní postele u níž je hlavová pelest opatřená vyřezávaným nástavcem, ostatní viditelné části jsou zdobené ořechovou intarzií. Řezby nástavce jsou pozlacené. Rakousko, 1780
97