Zakáže zde prodej základních potřeb včetně soli, zápalek a petroleje. Jeden z vůdců sovětské Ukrajiny, druhý tajemník Mendel Chatajevič se snaží Molotova přemluvit, dokonce píše Stalinovi, aby vysvětlil, jak nerealistický ten plán je. Stalin si Chatajevičovu zprávu přečte a připíše k ní jednoslovný komentář: zajímavé. Molotov považuje Chatajeviče za pošetilého a příliš urputného, a tak ho degraduje. Chatajevič se přestane hádat. Devátého listopadu 1932 v Kremlu spáchá sebevraždu Stalinova manželka Naděžda Allilujevová. Střelí se do srdce, ale Molotov a Kaganovič donutí lékaře, aby za příčinu smrti označil „komplikace po zánětu slepého střeva“. Tato tragédie Stalinovu paranoiu vystupňuje na úplně novou úroveň. Zrádce vidí všude, od dřevovýroby po vlastní domov, i sebevraždu své manželky považuje za zradu. Stalinova zloba dopadne na Ukrajinu, kterou z neloajálnosti podezírá nejvíc. Kreml proto zavede řadu represivních opatření proti ukrajinské politické a kulturní elitě. Na čistky dohlíží členové politbyra Lazar Kaganovič a Pavel Postyšev. V prosinci 1932 pošlou do vězení téměř dva tisíce předsedů ukrajinských kolchozů. Zvláštní služby na Ukrajině odhalí „polsko-petljurovské podzemí“, jež údajně zorganizoval Symon Petljura, důstojníci Bílé armády i polské a rumunské rozvědky. (Fakt, že Petljura byl v Paříži zavražděn už před šesti lety, čekisty nezajímá.) Toto podzemní hnutí je prý temnou silou, jež sabotuje sklizeň, ukrývá obilí a vybíjí dobytek i drůbež. V prosinci 1932 politbyro přijde se dvěma výnosy omezujícími ukrajinizaci, kterou považují za příčinu všech problémů této republiky. Kampaň proti ukrajinským kulturním činitelům, jež Stalin obviňuje z nacionalismu a zrady, začne stíháním Hruševského. Další obětí se stává Mykola Skrypnyk, jenž kdysi stál v čele Ukrajiny, byl hlavním ideologem ukrajinizace a nyní je ministrem školství. Stalinův osobní vyslanec Postyšev obviní starého bolševika z toho, že „stranu zahltil petljurovskými sviněmi“. Skrypnyk je odstraněn z úřadu. Školy s výukou v ukrajinštině se zavírají a ukrajinské knihy jsou zakázány. S nadcházející zimou vypuká hladomor nejen na Ukrajině, ale i v dalších zemědělských oblastech Sovětského svazu: v Povolží, na Severním Kavkazu, na Uralu i Sibiři. V Kremlu jsou si toho samozřejmě dobře vědomi. V lednu 1933 Stalin zabrání rolníkům, aby v touze po jídle opouštěli Ukrajinskou republiku. Ti, kteří se o to pokusí, jsou označováni za „polské agenty“, snažící se infiltrovat do centrálních oblastí Ruska, aby vyvolali v zemědělských družstvech nepokoje. Z 219 500 zadržených hladovějících je 186 600 navráceno domů, zbytek poslán do gulagu. V čele Ukrajiny dál stojí Stanislav Kosior. O humanitární katastrofě se před Moskvou nezmiňuje a o pomoc nežádá, čímž se vyhýbá trestu, jelikož oficiálně žádné problémy neexistují.
98