Mzdové účetnictví 2024
Zaměstnavatel má možnost příplatky paušalizovat, a to buď každý z nich samostatně, nebo stanovit v paušální výši několik příplatků současně. Je třeba mít na paměti, že zaměstnavatel při poskytování příplatků není povinen vést evidenci z hlediska odpracované doby podle jednotlivých druhů příplatků. Doporučujeme však zaměstnavatelům určitou evidenci v tomto směru vést. Pokud jde o problematiku souběhu jednotlivých druhů příplatků, ty jsou na sobě nezávislé. To znamená, že zaměstnanci náležejí současně příplatky podle toho, v kolika nestandardních situacích, za které se příplatky vyplácejí, pracoval. Podle zákona o mzdě je uplatňována zásada stejné mzdy za stejnou práci a za práci stejné hodnoty pro muže i ženy. Tato zásada je plně v souladu se směrnicemi Rady ES č. 75/117/EEC a znamená, že v případě vykonávání stejné práce určitým mužem a ženou u téhož zaměstnavatele (stejné z hlediska složitosti, odpovědnosti, namáhavosti, srovnatelné obtížnosti pracovních podmínek, pracovní schopnosti a způsobilosti i stejné pracovní výkonnosti a výsledků práce) musí mít žena i muž stejnou výši mzdy. Pokud jde o složitost, odpovědnost a namáhavost práce, posuzuje se podle stupně vzdělání, rozsahu dalšího vzdělání a praktických znalostí a dovedností požadovaných pro výkon této práce, podle složitosti předmětu práce a pracovní činnosti, podle organizační a řídicí náročnosti, podle míry odpovědnosti za škody a za zdraví a bezpečnost, podle fyzické, smyslové a duševní zátěže a podle působení negativních vlivů práce. Jde-li o pracovní podmínky, posuzují se podle obtížnosti pracovních režimů vyplývajících z rozvržení pracovní doby, například do směn, dnů pracovního klidu, na práci v noci nebo práci přesčas, podle škodlivosti, zdravotní závadnosti nebo obtížnosti práce, dané působením jiných negativních vlivů pracovního prostředí, a podle rizikovosti pracovního prostředí. Pracovní schopnosti a pracovní způsobilost zaměstnance se posuzují podle odborné a duševní způsobilosti, smyslových předpokladů, případně podle tělesné způsobilosti konat určitou práci. Pracovní výkonnost se pak posuzuje podle intenzity a kvality prováděných prací a výsledky práce se posuzují podle množství a kvality. Plnění (2) poskytovaná podle zvláštních předpisů v souvislosti se zaměstnáním (tzv. další plnění) se nepovažují za mzdu. Patří k nim zejména náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady, výnosy z kapitálových podílů (akcií) a odměna za pracovní pohotovost.
Příklad (3/1) Zaměstnanec vykonával práci v sobotu, na niž připadl svátek, a zároveň pracoval přesčas v noci. Na které druhy příplatků bude mít obligatorní nárok? Řešení Zaměstnanci budou současně vyplaceny tyto příplatky: ■ ■ ■ ■
za práci přesčas; za práci ve svátek; za práci v noci; za práci v sobotu (pouze v případě, že je přiznání tohoto příplatku stanoveno podnikovou kolektivní smlouvou nebo jiným vnitřním předpisem).
98