a rozpláclo se na dveřích spíže. „Nevaří u vás Sara Lovettová?“ To mi znělo povědomě. „No, jo, myslím, že vaří.“ „Tak to je divné,“ prohlásila babča Gíta, „protože se Sarou jsem kdysi pracovala. Vařila výbor-
ně a neustále dbala na zdravou výživu. Nedovedu si představit, co by ji dokázalo přimět, aby změnila názor. Možná by sis s ní měla promluvit.“ Zapřemýšlela jsem o tom. „Hm, možná. Tak, sendviče jsou hotové. Co dál?“ Babča se ohlédla k tabuli. „Dobře, na řadě
jsou SAMOSY PLNĚNÉ ANG-
LICKOU SNÍDANÍ.“ 98