Nerghan z Grallu?“ zeptala se. „Celé Pláně si šeptají, že jsi jedním z nejlepších bojovníků naší země, přesto ses doposud nikdy nezúčastnil sigurova klání, aby sis nárokoval své právoplatné místo v armádě.“ „Není to tím, že bych nechtěl,“ připustil neochotně. „Sigur mě nepředvolal.“ „Nikdy tě nenapadlo proč?“ „Já vím proč.“ „Skutečně?“ zeptala se se zájmem a otočila si jeho ruku tak, aby mu viděla na dlaň. Nerghan si odfrkl. „Nelíbí se mu, že bych chtěl změnit naše tradice. Tak jako ostatní si myslí, že jsem prospěchář, jemuž se nechce dodržovat Kodex. A tak se mě rozhodl potrestat — a ponížit — tím, že mi nedopřeje zadostiučinění ve vojenském klání. Jenže to se přepočítal.“ „Mýlíš se,“ pronesla tiše. Špičkou drápu mu v dlani vykreslovala drobné kruhy a co chvíli mu přejela po celé délce jednotlivých prstů. Nerghan se zachvěl — jen nevěděl, zda z jejích slov, nebo z jejího doteku, který se nedokázal přimět přerušit, ačkoliv netušil, co s ním Hinarea dělá. Chtěl, aby se ho dotýkala i nadále, aby mu hebkými bříšky prstů přejela po předloktí, po paži… „Zkoušíš na mě nějaké šamanské triky?“ zamručel podezřívavě, ale nevytrhl se z jejího jemného sevření — na to měl příliš slabou vůli. Šibalsky se na něj usmála. „Jak se to vezme. Je to jen technika na uvolnění.“ „Nepotřebuji se uvolnit.“ Hinarea povytáhla obočí a sjela pohledem k jeho druhé ruce. Aniž si to uvědomoval, měl ji zaťatou v pěst. Pomalu
98