Lara Templeová
do podoby přednáškového sálu a nahnala polovinu ředitelů Britského muzea, aby se připojili k přednáškám Společnosti starožitníků o nejnovějším vývoji v dešifrování egyptských hieroglyfů. I jemu se to moc líbilo, a to nejenom proto, že Mary byla v sedmém nebi. Upřímně řečeno všechny zábavy nebyly hrozné, některé mu přišly velmi zajímavé. A zajímavé chvilky našel i v těch nejnudnějších večerech. Jednou z nich bylo pozorování, jak Genny neúprosně zatahuje sítě kolem nic netušících mužů. Seznam hostů byl totiž soustavně modifikován, jak ona své vybrané subjekty hodnotila, propouštěla a jiné nabírala. Nenamáhal se, aby byl v obraze, sledoval ty její tanečky s obdivem a snažil se pochopit, jak zvolna dává dohromady působivou skupinu vhodných, inteligentních a zralých mužů. A na své pěšáky také náležitě dohlížela. Když se stalo, že jeden z vynikajících a i dost bohatých starožitníků zabloudil rukou na Maryinu zadnici, byl okamžitě ze seznamu adeptů vyškrtnut. Kit na druhou stranu nerozuměl, proč některé adepty vybrala. Chápal, že musela pozvat vévodu z Burfordu a jeho vnučky, protože vévoda byl blízkým babiččiným přítelem. Ale neviděl důvod, proč by měla zvát někoho takového jako je lord Posonby. Dalo se říct, že je relativně vhodný až na to, že už prožil dvě manželství a měl bezpočet milenek. Toho by Kit nerad viděl, kdyby si Mary vybral za svojí třetí manželku. Bylo tu i pár dalších mužů soustavně zvaných, ale důvody pro jejich zvaní nechápal. Patrně za to mohli jakési rodinné konexe, o nichž nevěděl. Bohužel i tihle muži měli znepokojující počet neprovdaných dcer. Nevadily by mu, kdyby vedle nich nemusel sedět. Ale když si lehce postěžoval po několika prvních dnech před Genny, smetla jeho námitky bez špetky soucitu. „Jste hlava rodiny, nemůžete mít ten luxus, abyste si vybíral, kdo budou vaši společníci při večeři. A, prosím, vzpomeňte si, jak jste slíbil, že nebudete dělat těžkosti.“ 98