stahovaly, což bylo ještě před tím, co si holení kopl balón přes hlavu do své branky lucie položila na talíř gramofonu desku let love in a stiskla tlačítko play, přenoska se sama zvedla a jehla se zaryla do naváděcí drážky gramodesky lucie přemýšlí: moje matka mi říkala, abych si nedala nic líbit, já jsem se nikdy nebránila, tloukli mě do hlavy kopačákem v síťce a jirku zase nacpali před školní jídelnou ve vyšehradské ulici hlavou napřed do popelnice, vzpomínala, ale nahlas neřekla nic, stalo se to před tolika lety martin levou rukou žmoulal ucha igelitky díval se z okna a z lidí, kteří šli po schodech od sokolovny na vyšehrad, viděl jenom nohy, nejdřív stehna, pak lýtka a nakonec kotníky a boty, které pak zmizely za dřevěným rámem okna ty jsi byla jediná, kterou miloval, ale přesto jsi s ním nikdy nesouložila, řekl, a on umřel jako panic napil se vodky a pokračoval: bylas jediná, kterou miloval, ale pod vlak skočil jako panic, bylo mu jen přes třicet let… počkej, já ti teď asi nerozumím, řekla lucie předtím, než ji srazil z křesla na zem a dal jí nůž ke krku, řekl, ale rozumíš, jako panic, potom jí stáhnul tepláky a cítil, jak vší silou cpe svůj ztopořený úd do její sevřené a suché vagíny [ 97 ]
NOVY FONT VYSEHRAD 128.indd 97
16.01.2024 16:09:59