šňůrka od vrchního dílu plavek, která povolila, a hrozilo, že se rozváže úplně. „Ehm, pusť mě,“ zamumlala jsem rozpačitě. „Potřebuju si utáhnout plavky,“ dodala jsem, když nereagoval. Pohled mu automaticky sklouzl k mým prsům. Polkla jsem. Nikdy dřív nepůsobil jako muž, tak jako teď. Vehnalo mi to červeň do tváří. Jakmile uvolnil sevření, prudce jsem vstala a rychle si šňůrku utáhla. „Už to nikdy nedělej,“ přikázala jsem ostře, aniž bych se na něj podívala. Nechtěla jsem, aby v mých očích zahlédl touhu. Bohatě stačilo, že v nich viděl strach a bezmoc. Víc už vidět nesmí. Nejspíš chtěl něco říct, ale nedostal příležitost. Bez jediného ohlédnutí jsem odešla.
98