„Já jdu za nimi,“ prohlásím a s dupotem projdu kolem Emmy, aniž bych se na ni podívala. Venku mě do obličeje udeří ledový vítr. Na chvíli se zastavím a zhluboka dýchám, teprve pak vykročím směrem k pastvině. Ta trocha světla, která nám byla dopřána, se zvolna začíná zase vytrácet. Zrovna dneska, když se nic nedaří tak, jak má, by se mi trocha sluníčka docela hodila. Ale mraky se přece jen trochu rozptýlily, zítra se možná počasí zase umoudří. Tak ráda bych se podívala k Dettifossu, velikému vodopádu na severu Islandu, na fotkách vypadá úchvatně. Při první návštěvě mi Magnus ukázal Godafoss, ale na Dettifoss nám nezbyl čas. Už jsem u ohrady. Protáhnu se mezi plaňkami a zavolám Eldura. Nepřijde hned, až po třetím zavolání ho objevím na zadní části pastviny. Váhavě udělá pár kroků ke mně, pak zůstane stát a rozhlíží se. Eyja s ním nejde. Vindur, který je díky svému nápadnému zbarvení nepřehlédnutelný, stojí nedaleko od ní poblíž ohrady, s Gustou. Rozhodnu se znovu nevolat, nýbrž dojít k Eldurovi sama, aby se nemusel strachovat, že mu Vindur znovu přebere i Eyju. „A kruci,“ to jsou moje první slova, jakmile jsem dost blízko, abych na Eldura dosáhla nataženou rukou. 98
Issuu converts static files into: and more. Sign up and create your flipbook.