Základní propedeutické postupy
Na hloubce zavedení katétru záleží, zda žilní přístup bude mít charakter periferního, či centrálního žilního vstupu. V současné době je fleboklýza uplatňována výjimečně tam, kde není možné provést ani centrální, ani periferní žilní kanylaci. V urgentní péči o dětského pacienta má své pevné místo intraoseální kanylace.
Intraoseální kanylace
Jedná se o metodu parenterálního podávání infuzních roztoků, která se v současné době výrazně dostává do popředí zájmu, a to zejména v dětské přednemocniční a resuscitační péči (obr. 4.10A, B). Je-li žilní řečiště dítěte špatně patrné (oběhový šok, obézní batole, časová tíseň apod.) nebo není-li možno zavést periferní ani centrální žilní katétr (těžce popálený pacient), pak je intraoseální punkce metodou volby. Je prokázáno, že látka podaná do dřeňové dutiny kosti dosáhne hlubokými žilami končetiny centrálního kompartmentu rychleji než látka aplikovaná do periferní žíly. K intraoseální punkci se používá speciální vrtačka, s jejíž pomocí se přímo zavádějí i. o. jehly (tab. 4.5), ◄ Obr. 4.10A Intraoseální přístup do žilního systému dítěte. Zobrazena jsou nejčastější místa vpichu na distální části femuru, a především v proximální třetině tibie (upraveno podle Šnajdauf et al., 2005)
Obr. 4.10B Obvykle používaná bateriová intra oseální vrtačka 53
4