98
nepřátel moc nehrozí. Druhý důvod je ještě podivnější: zdi stojí často tam, kde ze strategického hlediska nemají žádný význam. A z třetího důvodu trochu mrazí: na mnoha místech tu jsou patrné stopy katastrofy, kterou zřejmě nemohla způsobit lidská ruka. Tím ale není výčet všech záhad Obřího hradu zdaleka úplný. Na další narazili vědci, kteří se snažili dát tuto lokalitu do širších geografických a historických souvislostí, jiné pak přinesly marné pokusy provést tu systematický archeologický výzkum. Vědci ale nebyli první, koho tato podivná lokalita vzrušovala. Návrší se zbytky mohutných valů odedávna přitahovalo zájem místních horalů, kteří místo spojovali s výskytem obrů. Už tyto pověsti představují jednu ze záhad této lokality – zbytky mocných valů se nacházejí na mnoha místech Čech, přesto jen tady je lidová tradice vysvětluje tímto způsobem. Žádná jiná archeologická lokalita u nás podobnou legendu nemá, přestože na mnoha lze najít i monumentálnější ruiny. Dokonce i různé kuriózní přírodní výtvory bývají ve slovesné tradici zasvěceny spíš čertům než obrům. Většina místních jmen vytvořených od slova „obr“ je překvapivě vzácných a obvykle vyhrazených pro něco opravdu hodně velkého. Třeba pro Obří důl v Krkonoších nebo Obří horu na Šumavě u Kubovy hutě. Možná je to významnější, než by se na první pohled mohlo zdát, jak ještě uvidíme. Název Obří hrad podle zdejších pověstí ostatně nejspíš nesouvisí s vlastním hradištěm, ale s podivným nálezem mezi jeho zdmi. Místní lidé tu prý kdysi vykopali obrovskou tři metry dlouhou kost, která navíc ve tmě světélkovala. Lidová fantazie nepochybovala, že jde o tělesné ostatky obra. Podle jiných verzí pověsti bylo kostí dokonce několik. Lidé prý z nich postavili můstek přes nedalekou říčku Losenici. Obří kosti však nesnášely zdejší drsné klima a časem se rozpadly… Světélkující kost ve skutečnosti není takový nesmysl, jak by se na první pohled mohlo zdát. K zdánlivě bezmála nadpřirozenému jevu by mohlo dojít hned ze dvou příčin. Není