8. kapitola
D
ona se vrátí do jídelny, ale tentokrát nechá Belu, Káju a Evžena uprostřed tanečního
parketu samotné. Pohledem pátrá sálem po lidských dívkách, které se jí předtím posmí-
valy. Spatří je u stolku s punčem, jak si doplňují kelímky. Bez rozmýšlení k nim přistoupí. „Ahoj,“ řekne a uhladí si šaty. 98
Dívky se na ni otočí a vzápětí si mezi sebou vymění překvapené pohledy. Má obavy, že ji poznaly. Jako první se ozve dívka se zrzavými vlasy s ofinou. „Ehm, ahoj. Ty chodíš do VAMPIRu?“ Dona zaváhá. Otočí se na Belu a kamarády, ti ji pozorují s ostražitým výrazem ve tváři. Potom se obrátí zpátky k dívce a zavrtí hlavou. „Právě jsem nastoupila sem,“ zalže. „Jmenuju se Dona.“ Kornélius v její kapse vydá kraťounké rozčarované zamňouknutí. „Já jsem Katka,“ odpoví dívka a ukáže na zbylé dvě. „Tohle jsou Ema a Jitka.“ Jitka vezme ze stolku kelímek s punčem a nabídne ho Doně. „Máš úžasné šaty.“ „Díky!“ Dona, spokojená sama se sebou, si usrkne punče, ale zkřiví se jí z toho pusa. Fuj. Je to samý cukr a žádné bublinky. I přesto se usměje a předstírá, že jí nápoj chutná. 99
Bela, Kája a Evžen přestanou uprostřed tanečního parketu tancovat. Za celý večer ještě nepůsobili lidštěji. „Co to dělá?“ Bela sleduje, jak Dona mluví s lidmi, a je z toho zmatená a trochu pobouřená. Jsou tady, skvěle se baví, tancují s lid mi, přesně jak chtěla, a najednou si bez vysvětlení uteče. Nedává to žádný smysl. „A kde vzala ty šaty?“ Zachmuří se. „Teď už spolu neladíme.“ „Vypadají jako ty, co si zkoušela v obcho dě,“ usoudí Kája a nervózně přešlápne. „Ty, o kterých jsi říkala, že v nich vypadá jako člověk.“ „Protože vypadala,“ řekne Bela. Všimne si, jak se po ní sestra ohlédne a vzápětí pohled rychle odvrátí, jako by snad Bela ani neexistovala. „Vypadá.“ Bela překříží ruce a snaží se tím zamaskovat, jak ji Dona ranila. „Rozhodně nejsou tak dobré jako ty předchozí,“ zhodnotí to Evžen. Pořád je ještě lehce 100
Ukázka elektronické knihy