Respirační infekce u dětí kortikoidy, alternativní protizánětlivá terapie u refrakterních stavů (anakinra nebo tocilizumab), antikoagulační profylaxe, kyselina acetylsalicylová.
4.9.7 Prevence Očkování proti COVID-19 snižuje riziko závažného průběhu nemoci (včetně hospitalizace a úmrtí na COVID-19) a částečně chrání i proti symptomatické infekci. K dispozici je řada očkovacích látek (mRNA vakcíny Comirnaty a Spikevax, vektorové vakcíny Vaxzevria a Jcovden, proteinová vakcína Nuvaxovid a inaktivovaná adjuvantní vakcína COVID-19 Vaccine Valneva). Pro děti jsou schváleny vakcíny Comirnaty (od 6 měsíců věku), Spikevax (od 6 měsíců věku) a Nuvaxovid (od 12 let věku). Ostatní očkovací látky se používají u osob od 18 let věku. Očkování sestává z primovakcinace (většinou jde o dvě dávky) a z následných přeočkování. Podrobnosti o očkovacích schématech lze nalézt v pravidelně aktualizovaných doporučeních České vakcinologické společnost ČLS JEP. Osobám, které mají v anamnéze bezprostřední alergickou reakci na jakoukoli látku obsaženou ve vakcíně (např. polyetylenglykol v mRNA vakcínách), by měla být podána očkovací látka, která tuto látku neobsahuje. Stabilizovaná krvácivá porucha nebo antikoagulační terapie není kontraindikací vakcinace. U pacientů s roztroušenou sklerózou, epilepsií, neurodegenerativními a jinými neurologickými onemocněními je očkování doporučeno, stejně tak všem imunokompromitovaným osobám a pacientům s autoimunitními onemocněními. Po očkování mRNA vakcínami proti nemoci COVID-19 může dojít vzácně k myokarditidám a perikarditidám. Tyto většinou mírně probíhající případy jsou častější u mladších osob mužského pohlaví a po druhých dávkách mRNA vakcíny.
Literatura Bennett JE, Dolin R, Blaser MJ (eds.). Mandell, Douglas, and Bennett’s principles and practice of infectious diseases. 9th ed. Philadelphia: Elsevier. 2020. Centor Score (Modified/McIsaac) for Strep Pharyngitis. MDCalc. [online] https://www.mdcalc.com/calc/104/centor-score-modified-mcisaac-strep-pharyngitis#evidence. Dlouhý P, Štefan M, Chrdle A (eds.). Covid-19: diagnostika, léčba a prevence. Praha: Maxdorf, 2022. Doporučení České vakcinologické společnosti ČLS JEP (ČVS) k očkování proti onemocnění covid-19 (8. listopadu 2022). [online] https://vakcinace.eu/doporuceni-a-stanoviska. Doporučení České vakcinologické společnosti ČLS JEP k očkování proti chřipce (10. října 2022). [online] https://vakcinace.eu/doporuceni-a-stanoviska. Marcdante KJ, Kliegman RM (eds.). Nelson essentials of pediatrics. 8th ed. Philadelphia: Elsevier, 2019. Projekt Prevence antibiotické rezistence. Nová doporučení pro klinickou praxi. Infekce dýchacích cest. [online] https://www.antibiotickarezistence.cz/taxonomy/infekce-dychacich-cest/. The Sanford guide to antimicrobial therapy. Web edition. [online] https://webedition.sanfordguide.com/en. Staňková M, Marešová V, Vaništa J. Repetitorium infekčních nemocí. Praha: Triton, 2008.
75
4
4
76
5
Infekce kardiovaskulárního systému u dětí Kamila Chlumecká
Úvod Infekce kardiovaskulárního systému patří k méně časté skupině infekčních onemocnění v dětském věku. Přesto mohou mít velmi závažný průběh i prognózu. Je tudíž nezbytně nutné na ně pomýšlet v diferenciální diagnostice onemocnění spojených zejména s horečkou, únavností či dušností dítěte. Infekce může postihnout kteroukoliv srdeční vrstvu – endokard, myokard i perikard. Zároveň se setkáváme s poměrně bohatým spektrem etiologických agens – v případě endokarditid se jedná zpravidla o bakterie, v případě myokarditid a perikarditid většinou o viry. Pro diagnostiku infekcí srdce je vždy třeba využít široké spektrum laboratorních a zobrazovacích metod.
5.1 Infekční endokarditida Infekční endokarditida (IE) je závažné zánětlivé onemocnění, které postihuje endokard, tedy zejména srdeční chlopně a jim přilehlé struktury. Ve vyspělých zemích se dnes již prakticky nesetkáváme s pacienty s revmatickým postižením srdce. Nativní (zdravé) chlopně bývají u dětí postiženy IE jen velmi raritně. V pediatrické populaci se tedy s IE lze nejčastěji setkat u vrozených srdečních vad (VSV), především pokud se jedná o pacienty po kardiochirurgickém
výkonu s náhradou chlopně či implantovaným jiným umělým materiálem jako například cévní protézou. Incidence IE u pacientů s VSV je 15–140krát vyšší než v obecné populaci (u dětí 0,04 %, u dospělých 0,1 %). Nejen u dětí je dalším neopomenutelným rizikovým faktorem pro vznik IE přítomnost dlouhodobě zavedených invazivních vstupů, zejména centrálních žilních katétrů. Další rizikovou skupinou jsou mladiství i. v. narkomani, kteří jsou ohroženi IE postihující trikuspidální a pulmonální chlopeň. Z hlediska věku je onemocnění IE vzácné u novorozenců, kojenců a malých batolat, výjimku tvoří pouze výše zmíněná iatrogenní IE u katétrových sepsí kriticky nemocných dětí. S přibývajícím věkem se riziko onemocnění IE u jedinců se srdečním onemocněním zvyšuje. U pacientů s VSV se IE vyskytuje nejčastěji u Fallotovy tetralogie, defektu komorového septa, aortální stenózy a otevřené tepenné dučeje. Častým predilekčním místem pro vznik IE bývá bikuspidální aortální chlopeň, a to bez ohledu na to, zda způsobuje chlopenní vadu – stenózu či regurgitaci. Naopak pulmonální stenóza představuje výrazně nižší riziko vzniku IE a například u defektu síňového septa se IE prakticky nevyskytuje. Pacienti s prolapsem mitrální chlopně jsou ohroženi IE pouze v případě, kdy mitrální chlopeň způsobuje regurgitaci. U dětských pacientů, kteří podstoupili kardiochirurgický výkon, je riziko vzniku IE závislé na rozsahu a komplexnosti proběhlého zákroku. Například pacienti po úspěšné ligaci otevřené tepenné dučeje a po
77 Ukázka elektronické knihy