Moje Rusko (Ukázka, strana 99)

Chlap odjíždí a Světa se rozesměje. „Copak todle, to eště šlo. Ale to sem třeba taky přijel jeden zloděj. A řiká mi: Polož ruku na stůl! Tak jsem poslechla. No a von vytáh nůž, a že bodne! Ucukla jsem jen tak tak. Dobrá reakce, povídá mi. Pak jsme spolu pili a já ho eště vo pár tisíc stáhla… Nebo přišel jinej, s granátem. A pěkně sjetej. A začne mě pokoušet: vytrhne pojistku, a zase ji strčí zpátky. Jakmile ale granát znovu vodjistil, položila jsem na něj ruku a řekla: Tak se teda zabijeme společně! To se mu rozum aspoň na chvilku vrátil hned. Tady na Tržišti musíš mít furt jasnou hlavu – žádný pití nebo drogy. Jinak mý holky najdou támhle u studánky, jako se to stalo třeba loni.“ „Kdybys věděla, jak já tě nenávidim!“ oslovil ji major. „Dáš si se mnou!“ „Tak nalej!“ Major nalije do obou sklenic. Světa vodku nenápadně vychrstne do písku. 4:00 Kriminálník se šel stranou vymočit a narazil na Kavkazany. Řidiči, kteří vezli melouny, zůstali nocovat přímo na krajnici. „Pět návěsů s melounama a v každý kabině dva tydle čmoudi. A jen jedna z těch kurev mi dala aspoň meloun! Tady u nás, na ruský půdě!“ Jsou spolu zajedno v tom, že se „čmoudama“ je třeba zatočit. Major i kriminálník se zvednou od stolu. Jenže se k ničemu nedostanou – kriminálník se hned skácí, takže major ho musí zvednout, posadit a hlavu a lokty mu položit na stůl. I když on sám je dál v ráži. „Stačí, když mi řekneš, koho tu mám voddělat, Ninočko! Kvůli krásný ženský se střílet může dycky…“ „To víš, že jo, ty Rambo jeden vycpanej!“ usadí ho Nina. „Rači mi eště chvilku vykládej vo tom svým auťáku…“ U maringotky se staví i šlapka přímo ze silnice Aňka. Je jí třiadvacet, ale vypadá na čtyřicet: hluboké vrásky, mastné rozcuchané vlasy, vyzáblé tělo. Zkrátka zasloužilá narkomanka. „Já jsem náhodou operátorka prádelenskýho provozu číslo jedna, směna á!“ říká Aňka přítomným chlapům. Svá slova několikrát opakuje. Hltavě něco sní a rychle zase odejde. 104