Usedlost (Ukázka, strana 99)

Kopřivy Kdekdo v kraji se podivoval, jak se Arnovi z Nevabacky podařilo získat za manželku Kristiinu Mikaelsdotter, dceru faráře z Oulu. Arne měl pěkný statek, o tom nebylo pochyb. Od války se nevabackým vedlo dobře a drželi už patnáct krav, třicet ovcí, prasata, hned tři koně, k tomu několik jalovic a hříbat. Arne se v obci těšil úctě, zastával řadu významných funkcí a provázela ho pověst čestného, bohabojného a zásadového muže. Navíc vydělával slušné peníze prodejem dříví do městských loděnic. Zůstával dlouho svobodný a lidé se často dohadovali, koho by si asi mohl namluvit. Pak ale na statek přijela Kristiina, a na ten pohled místní nikdy nezapomněli. Tak krásně ustrojená nechodila ani Elisabet, manželka místního faráře. Byla zima a Kristiina na sobě měla zelený damaškový kabát s podšívkou z veverčích kožešin. Na hlavě modrý sametový čepec. Pod kožichem černou saténovou sukni v ceně přinejmenším jedné krávy a k ní pruhovanou jupku z ruského damašku. Na nohou modré střevíce s vysokými bílými podpatky. Když stará hospodyně Serafina z Nevabacky pomáhala snaše vybalovat výbavu, nad rozličnými čepci a čepečky, límečky, manžetami, rukávy, rukávníky, punčochami a pantoflíčky jí přecházel zrak. Některé barvy a materiály do té chvíle jakživa nespatřila a nedovedla je ani hned pojmenovat. 106