Joanne Rocková
čekat a všechny záležitosti týkající se ranče a dalších otcových podniků budou viset ve vzduchoprázdnu. Protože všichni věděli, že až se Clayton vrátí, napadne poslední vůli jejich otce. Měl na to veškeré právo. Prozatím po něm mohl jen pátrat a mezitím se snažit držet rodinu a podnik pohromadě. A kdyby se mu povedlo přesvědčit Kendru, že plamen mezi nimi stojí za to oživit, i kdyby to mělo být jen načas, tím líp. Když řidič auta, které si Kendra najala na celý den, zajel na příjezdovou cestu soukromého domu v Pacific Palisades, kde se konala dobročinná akce Zelenější planeta, večírek už byl v plném proudu. Ze všech oken kamenného sídla postaveného v evropském stylu se rozlévalo světlo, když přijížděli po cestě ve tvaru podkovy. Před nimi si člen parkovací služby přebíral klíčky od nízko položeného stříbrného McLarenu, zatímco jeho kolega vklouzl za volant kabrioletu značky Bentley. Kendra byla vděčná za tenhle čas navíc, kdy museli čekat ve frontě vozidel, protože získala chvilku, aby si mohla zkontrolovat líčení a přidat na ústa trochu třešňově červené rtěnky. Celý den strávila bez Leviho. Z jejich pronajatého domu v Beverly Hills odešla brzy ráno, než jí v tom mohl Levi zabránit, a vzala si s sebou šaty, které si chtěla obléknout na večírek, až vyřídí všechny důležité i méně nutné pochůzky. Sice nebylo nijak zvlášť příjemné oblékat se na dámských záchodcích luxusního obchodního domu v Los Angeles. Ale aspoň získala trochu času o samotě a prostoru, aby si pročistila myšlenky po včerejším bouřlivém setkání v kuchyni. Skoro nespala, protože myslela na jejich polibek. Na to, jak blízko byla k tomu, aby zapomněla na všechno ostatní, jen ne na to, že je zase s Levim. 98
Jedna zrada stačí
Po galavečeru to dokončíme. Jeho slova jí znovu a znovu zněla v hlavě. Dokončíme to. Když ráno vyšlo slunce, bylo jí jasné, že jestli zůstane pod jednou střechou s Levim, nebude schopná se na nic soustředit… tedy krom vlastních hormonů a touhy po něm. A to si momentálně nemohla dovolit, protože bez ohledu na to, jak moc ji Levi přitahoval, nesměla zapomínat, že tohle je zdaleka největší zakázka, jakou kdy pro svou PR agenturu zajistila. Tahle kampaň musela být úspěšná. A protože měla kilometr dlouhý seznam úkolů, které bylo potřeba vyřídit před začátkem galavečera, zavolala si auto a nechala Levimu na kuchyňské lince ve vile vzkaz, že se s ním a jeho bratry setká až na místě konání akce. Právě dokončila poslední úpravu rtěnky a uložila ji společně se zrcátkem do malé večerní kabelky pošité stříbrnými korálky, když její auto pomalu popojelo dopředu. Úslužný mladík jí přiběhl otevřít dvířka vozu a přivítal ji na dobročinné akci Zelenější planeta. Slaná vůně vznášející se ve vzduchu jí napověděla, že jsou blízko oceánu. Přemýšlela, jestli by tu byly slyšet vlny, kdyby odněkud z domu nezněla kapela, která právě hrála rockovou melodii z šedesátých let. Vykročila po příjezdové cestě a teplý vánek jí jemně čechral vlasy na ramenou. „Slečna Daviesová?“ zeptal se mladý zřízenec a nabídl jí rámě, aby ve svých vypasovaných šatech z bílého saténu neklopýtla na starobylých dlažebních kamenech. Překvapeně se podívala na mladého muže po své levici, ale nepoznala ho. Nijak jí nenapověděla ani připnutá jmenovka „Freddy“. „Ano, to jsem já. My už jsme se někdy potkali?“ „Ne.“ Mladík zavrtěl hlavou, vytáhl z kapsy mobil a něco do něj naťukal. „Ale pan Kingsley nás 99
Joanne Rocková
všechny požádal, abychom sledovali, kdy přijedete, a dali mu vědět, hned jak sem dorazíte.“ „Chápu.“ Kendra nepřítomně zauvažovala o tom, jak se asi Levimu podařilo rozšířit tu informaci mezi všechny mladíky zajišťující hladký příjezd hostů, nemluvě o tom, jak ji dokázal popsat dost dobře na to, aby ji Freddy okamžitě poznal. Ale na ničem z toho nezáleželo. Jednoduše se postaral o to, aby se hned dozvěděl, že přijela. Vkročila na červený koberec vedoucí k přednímu vchodu domu. „Pan Kingsley řekl, že se s vámi sejde uvnitř,“ dodal Freddy, než se s ní rozloučil a odběhl uvítat dalšího z přijíždějících hostů. Žaludek jí poskočil při pomyšlení, že se s ním uvidí po včerejším večeru a vášnivém polibku, který spolu sdíleli. Jeden z důvodů, proč se mu od rána tak pečlivě vyhýbala, byl strach, že jí bude stačit jediný pohled na něj, aby vzplála jasným plamenem. Mohla jen doufat, že to není možné. Ovšem jejich včerejší večerní intermezzo jí prozradilo, že lže sama sobě, když si myslí, že může s Levim pracovat v takhle těsné blízkosti, a přitom odolávat magnetické přitažlivosti mezi nimi. Až skončí tohle propagační turné, budou si muset nastavit nějaké hranice. Ale v době, kdy spolu budou na cestě… Mohla by věnovat jednu noc tomu, aby uspokojila tu šílenou přitažlivost, která mezi nimi je. Jednu noc, aby vyčistila propletené pocity, které v ní doutnaly celé roky od první a zároveň poslední chvíle, kdy byli spolu. Vstoupila do vestibulu obrovského sídla, sdělila své jméno ženě s deskami, a pak se zastavila, aby se rozhlédla kolem sebe. Před ní se vinulo obrovské kamenné schodiště, barokní zábradlí bylo natřené černou a zlatou barvou, zatímco další stěnu pokrývala tapiserie zobrazující středověkou hostinu. V místnosti 100 Ukázka elektronické knihy