R O B E RT B A E R
Stručně řečeno, SIU věděla, že s omezenými nástroji, které měla k dispozici, nebude nikdy v takové pozici, aby mohla připravit případ pro obžalobu ze špionáže. Všechny její závěry budou jen v rovině dedukcí a hypotéz. SIU věděla, jak těžké je chytit špiona. Bez ohledu na to, co FBI a CIA prohlašují o své špičkové analytické práci v případu Amese, neprůstřelný případ proti němu mohla FBI postavit jen díky fyzickým důkazům nalezeným u něj v domě a v jeho odpadcích. Hanssen byl údajně usvědčen jako ruský špion díky dvojitému agentovi, který z Ruska propašoval odpadkový pytel s Hanssenovými otisky a nahrávkou telefonátu s jeho ruským kontaktem. (Stojí za zmínku, že mi několik dobře postavených zdrojů potvrdilo, že zveřejněné informace o způsobu odhalení Hanssena jsou nepřesné, ačkoli nikdo z nich mi na záznam nechtěl říct, co se skutečně stalo.) Ačkoli by SIU pochopitelně raději získala důkazy stejné kvality, jako ty, které údajně usvědčily Hanssena, musela si vystačit se složkami. Ne že by to členy týmu nějak odradilo; v minulosti už si tím mnohokrát prošli a jako vždy se s výzvou poprali se ctí. Měna, v níž lovci špionů obchodují, se nazývá anomálie. Anomálie mají pestrou škálu, od těch zjevných až po ty frustrujícím způsobem nenápadné. Zatčený, odsouzený a uvězněný agent je jasným signálem upozorňujícím na problém. Ale agent, který z nevysvětlitelných důvodů přestane chodit na schůzky, může být signálem, ale nemusí. Ať tak či tak, informace se zaznamená jako anomálie. Další anomálií je ztráta přístupu agenta k tajným informacím. Příčinou může být nějaký zavedený postup nebo byrokratické rozhodnutí, tedy žádný důvod k panice, ale mohlo by to také znamenat, že byl agent odhalen, v každém případě se informace zapíše do sloupce anomálií. Za anomálii je považována i situace, kdy agent začne přinášet informace, které se zdají být příliš dobré na to, aby to byla pravda, i to může být dalším potenciálním varovným signálem, že byl agent odhalen a stal se prostředníkem dezinformací. Ještě nenápadnější anomálie vypadá tak, že místní kontrarozvědka z nevysvětlitelných důvodů upraví rozsah sledování a zaměří se více na konkrétního operačního důstojníka CIA. Je těžké poznat, zda se jedná o pouhou náhodu, nebo zda místní zpravodajská služba dostala nějaký tip.
98
H O N NA K RT K A KG B V E V E D E N Í C IA
Anomálie jsou jinými slovy směsice nesrovnalostí, pochybností a podezření. Samy o sobě nemají větší význam, doufáme však, že pokud je analyzujeme ve správném kontextu a v časových souvislostech, začne se objevovat vzorec. Technické operace, věci jako štěnice a odposlechy, jsou zamořené stejnými nenápadnými signály, které mohou, ale nemusí mít význam. Národní bezpečnostní agentura jeden den dokáže přečíst přísně tajné diplomatické depeše nepřítele, ale druhý den se šifra změní a zprávy jsou nečitelné. Národní bezpečnostní agentura musí přemýšlet, jestli je to tím, že se dvojitý agent přiznal k prozrazení šifry, nebo jde jen o neškodnou věc, jako je aktualizace šifrovacího softwaru. Stejná nejistota zavládne, když kontrarozvědka z nevysvětlitelných důvodů rozvrtá zeď a vytáhne z ní ukrytý mikrofon. Může jít o důsledek rutinní kontroly, nebo ho mohl vyzradit dvojitý agent. Při honu na krtka se takové anomálie vyberou a seřadí do takzvané matice. Někdy se jí také říká „hluboká chronologie“ a lovci špionů doufají, že v dostatečně dlouhém časovém úseku začnou anomálie dávat chronologický smysl a vzejde z nich konzistentní příběh. Když se pak chronologie propojí s prostředky a příležitostmi – tedy kteří zaměstnanci měli přístup ke konkrétním tajným informacím v určité době –, stopy ideálně přivedou lovce špionů až ke dveřím zrádce. Abyste pochopili, jaké limity mají matice, pomůže uvědomit si, že v Howardově případě by matice vyšetřovatelům nepomohla. Škody, které napáchal jako nový zaměstnanec, byly omezené, protože i jeho přístup k informacím byl omezený. Ke stejným informacím jako on měly přístup desítky dalších lidí. O Tolkačevově existenci tak například věděla zhruba stovka zaměstnanců CIA, každý samozřejmě jen v určitém rozsahu. Nemluvě o všech lidech z Pentagonu, kteří si četli Tolkačevovy reporty, a mohli tak na základě svých znalostí odhadnout jejich zdroj. To znamená, že kdyby Howarda nevyzradil Jurčenko, mohl by klidně provádět špionáž celé roky, než by v matici začaly být patrné jeho stopy. Matice je striktně empirický vzorec. Nikdy nevylučuje žádné důkazy, byť se zdá, že s případem nesouvisejí, jsou irelevantní nebo z druhé ruky. Také
99
R O B E RT B A E R
nevylučuje žádné osoby z okruhu podezřelých, i kdyby to byl sám ředitel CIA. Při sestavování profilu pachatele nehraje intuice žádnou roli. Sice je lákavé automaticky podezírat opilce a sukničkáře, ale to ještě neznamená, že jsou zrádci. Pokud se vyšetřovatelé upnou k podobně očividným, prvoplánovým stopám, dospějí ke spoustě falešných podezřelých a mohou pak přehlédnout skutečného zrádce, který má na první pohled dlouhodobě neposkvrněnou pověst. Zároveň si lovci špionů plně uvědomují, že matice není důkazem, který by obstál před soudem. Je to nanejvýš slabá a přerušovaná stopa, která může, ale nemusí přivést lovce špionů ke konkrétnímu jménu. Bannermanová a její kolegové matici ani profily nevymysleli sami, ale spíše se tomuto rafinovanému umění naučili od jednoho ze svých nadřízených, zasloužilého šéfa Sovětské divize Davea Bleea. Blee absolvoval právnickou fakultu Harvardovy univerzity a byl příslušníkem OSS, tedy předchůdkyně CIA. Mnoho let sloužil v zahraničí, později vedl divizi Blízkého Východu a Sovětskou divizi, až nakonec převzal velení kontrarozvědky. Jako každý operativec v terénu přinesl do kontrarozvědky zkušenosti z ulice, kde se mnohokrát spálil kvůli falešným informátorům, návnadám a operacím agentů, které se z nepochopitelných důvodů nezdařily. Protože věděl, jak napadnutelné jsou počítače, používal psací stroj. Tipnul bych si, že byl ten typ člověka, který se nikdy nepřiblíží k mobilnímu telefonu. Podle Bleeových základních pravidel se matice a profily pachatelů sestavují takto: 1. Definujte problém v tom smyslu, že musíte určit, zda neobjasněné úniky ukazují na lidský, technický nebo řemeslný problém. Jestliže se jedná o lidský problém, přejděte ke druhému kroku. 2. Sestavte co nejširší okruh podezřelých, do něhož zahrňte všechny, kdo měli přímý nebo nepřímý přístup k uniklým prostředkům. I kdyby jich měly být stovky, každé jméno se zapíše na seznam podezřelých. Opět platí, že byste neměli nikoho vylučovat z důvodu postavení nebo pověsti.
100
Ukázka elektronické knihy