1 Vznik a působení velkých odbojových organizací v počáteční fázi okupace českých zemí (1939–1940)
se těchto akcí účastnili ve velké míře i lidé, kteří to v předokupačním období nedělali.165 V lokálním rámci se pak 23. června 1939 uskutečnila tradiční „ževnostenská póť“ ke kapli Panny Marie v obci Vinary nedaleko Přerova, na kterou se dostavilo kolem osmi tisíc osob, čímž byl několikanásobně překročen běžný počet účastníků této slavnosti v době před nacistickou okupací. Na Hranicku lze v této souvislosti zmínit poutní slavnost ke svaté Anně, která se uskutečnila 26. července 1939 v obci Drahotuše. Na ní při svém kázání ve výrazně vlasteneckém duchu promluvil místní kaplan Václav Otáhal, který byl poté na začátku září 1939 v rámci akce Albrecht der Erste zatčen a na začátku prosince 1942 zahynul v koncentračním táboře Dachau: „Náš národ nastoupil bolestnou cestu na Kalvarii. Bude to cesta dlouhá a plná obětí, ale nepřátelům se nepodaří český národ zlomit. Jako Kristus vstal z mrtvých, tak vstane i český národ a bude zase svoboden. Opět nad naší zemí vzejde slunce svobody…“ 166 V Prostějově se přiřadily k nejvýraznějším veřejným projevům národního uvědomění události z 1. května 1939, kdy k podstavci nedostavěného pomníku T. G. Masaryka a k jeho portrétu bylo obyvateli města položeno velké množství květin, z nichž byl sestaven nápis Pravda vítězí. K podobné události došlo ve stejný den i v Kojetíně. Výrazný politický podtext měla také tichá manifestace v městském parku Michalov, tradičním vycházkovém a odpočinkovém místě obyvatel Přerova, které se 28. května 1939 v den 55. narozenin Edvarda Beneše zúčastnilo asi dva tisíce osob. Tentýž den v Litovli ve stejné souvislosti ozdobili místní občané květinami zdejší lípu Svobody. V tomto období se také ve velké míře na řadě míst objevovaly protinacistické letáky a nápisy, časté bylo také rušení německých propagandistických týdeníků v kinech.167 165 BARTOŠ, J.: Odboj proti nacistickým okupantům na Olomoucku v letech 1939–1945, c. d., s. 42; BARTOŠ, J. – TRAPL, M.: Za nacistické okupace. In: SCHULZ, J. (red.) a kol.: Dějiny Olomouce, 2. sv., c. d., s. 233. 166 VÉVODA, Martin: Faráři v Drahotuších. Drahotuše 2010, s. 27. 167 MOŽÍŠ, M.: Komunisté v čele národně osvobozeneckého zápasu na střední Moravě v letech 1939–1945, c. d., s. 46–49; BARTOŠ, J.: Prostějovsko v době nacistické okupace…, c. d., s. 19.
97
Odbojové hnutí na střední Moravě v letech 1939–1945 | Pavel Kopeček
Vyvrcholením národních manifestací roku 1939 se staly události spjaté s oslavami 28. října. V tento pro český národ tak významný den na mnoha místech proběhly tiché vzpomínkové slavnosti, část zaměstnanců nenastoupila do práce, v řadě škol se nevyučovalo, jinde přišli žáci a učitelé ve svátečním oblečení. K nejvýznamnějšímu vystoupení došlo v Praze, kde se manifestací zúčastnilo kolem 100 tisíc osob. Nacisté byli vývojem událostí do určité míry zaskočeni a jejich bezpečnostní síly reagovaly na některých místech střelbou do demonstrantů. Přitom byl usmrcen dělník Václav Sedláček a těžce zraněn student medicíny pražské Univerzity Karlovy Jan Opletal, který 11. listopadu 1939 zemřel.168 Do událostí 28. října 1939 byly zapojeny i domácí ilegální organizace, na Moravě byly přípravy této akce provedeny v jednotlivých krajích na pokyn zemského velitelství ON.169 V kontextu střední Moravy existují podrobnější informace o podílu Obrany národa na těchto událostech zejména v případě Přerovska. Na 28. říjen 1939 se přerovská ON pečlivě chystala, v druhé polovině října došlo i k rozhovorům s místní ilegální organizací KSČ o součinnosti v této záležitosti. Plán přerovských odbojových skupin nakonec předpokládal všeobecné nošení slavnostních součástek oděvů (zejména kravat), zapálení ohňů v okolí Přerova na čekyňském kopci a Švédských šancích a vystřelení osvětlovacích raket. Protinacistické smýšlení obyvatelstva mělo být demonstrováno přebarvením německých nápisů na směrových tabulích a namalováním propagačních hesel na výpadových ulicích z Přerova. Rovněž se předpokládala rozsáhlá distribuce ilegálního tisku a letáků. Do těchto příprav byli zapojeni zejména členové přerovského okresního velení ON Karel Rosmus a Adolf Svozil a sokolský funkcionář František Skopal.170 168 Viz např. PASÁK, T.: Pod ochranou říše. Praha 1998, s. 182–195.
169 MZMB, pozůstalost PhDr. Josefa Přikryla, inv. č. 6078, PŘIKRYL, J.: Vojenská odbo-
jová organizace ON na Moravě, II. část, s. 34. 170 SOkA Přerov, AF OV ČSPB Přerov, sign. 1/5604/1986 - přehled činnosti přerovské skupiny vojenského odboje; MZMB, fond B XI/II, inv. č. S-66, Francl, O.: Vznik a vývoj vojenského domácího odboje ON na Moravě v roce 1939, s. 52. 98
1 Vznik a působení velkých odbojových organizací v počáteční fázi okupace českých zemí (1939–1940)
Tyto přípravy ovšem 26. října 1939 výrazně narušilo a utlumilo odhalení jednoho z úkrytů zbraní přerovské ON, který se nacházel v obci Želátovice nedaleko Přerova (viz dále). I když k rozsáhlejšímu zatýkání v této souvislosti nakonec nedošlo, z bezpečnostních důvodů někteří členové okresního vedení ON včetně Karla Rosmuse na pokyn krajského velitele ON pplk. S. Weinsteina Přerov urychleně opustili. Z akcí plánovaných na 28. říjen se tak podařilo realizovat jen část – došlo k vypálení několika raket a na některých místech se ve městě objevily protinacistické nápisy. Není tedy překvapivé, že vzhledem k původním záměrům byl průběh 28. října 1939 v Přerově hodnocen vedením přerovské ON jako nezdar.171 V dalších středomoravských regionech jsou poznatky o průběhu událostí 28. října a podílu odbojových organizací na nich mnohem skoupější. V Olomouci a Litovli proběhly tiché protesty, vyjádřené nošením černých kravat, trikolór v národních barvách, černých obleků a pásek na rukávech. V Prostějovsku se v předvečer 28. října objevily ilegální letáky směřované k tomuto datu a starostové místních obcí dostali zfalšovaný pokyn od okresního úřadu, aby vyvěsili v tento den národní vlajky. Někteří z nich ho skutečně uposlechli. Původce této mystifikace nebyl nikdy zjištěn.172 Se střední Moravou je spojena i dohra událostí 28. října 1939. Při převozu těla medika Jana Opletala, rodáka ze Lhoty nad Moravou na Olomoucku a absolventa gymnázia v Litovli, do jeho rodné obce došlo 15. listopadu 1939 k protestním demonstracím pražských vysokoškoláků, které nacistům posloužily jako záminka pro represivní zákrok proti českým vysokým školám.173 Jan Opletal byl pohřben 16. listopadu 1939 na hřbitově v Nákle na Olomoucku za velké účasti místního 171 ROSMUS, K.: Vzpomínky na dobu okupace, KP, srpen 1964, s. 2–4.
172 BARTOŠ, J.: Odboj proti nacistickým okupantům na Olomoucku v letech 1939–1945, c. d., s. 42; týž: Prostějovsko v době protinacistické okupace a protifašistický odboj…, c. d., s. 20–21. 173 K českému školství v období nacistické okupace viz např. HUBÁLKOVÁ, Martina – HUBÁLEK, Tomáš: Konsekvence ideových proměn školského systému v Protektorátu Čechy a Morava. Civilia. Revue pro oborovou didaktiku společenských věd, č. 1, roč. 11/2020, s. 47–55.
99 Ukázka elektronické knihy