na britském královském dvoře. Nemáte-li dobré zdraví ať už fyzické či psychické, můžete svůj život zasvětit Bohu a duchovní cestě. I ty kyselé plody života mohou chutnat sladce, když z tohoto ovoce upečete chutnou bábovku nebo uvaříte třeba marmeládu. Ten, kdo chce mít seriózní zaměstnání, musí také seriózně vystupovat a působit. Nemáte-li smysl pro humor, netrapte se, máte třeba alespoň seriózní zaměstnání. A nemáte-li seriózní zaměstnání, mějte alespoň smysl pro humor. I z životních krizí můžete vyjít silnější, moudřejší a celistvější, pokud je dokážete zpracovat. I z kusu surového železa se může stát dokonalý nástroj, pokud jej silou a ohněm do této podoby transformujete. I hořká čokoláda může být lahodná, i hořké pivo je po celém světě tak oblíbené. I to zlé je na něco dobré. A i to dobré je na něco zlé. Pokud vám život věnoval krásu, a vy se oddáváte marnivosti a samolibosti, nezoufejte, krása pomine a vám se otevřou jiné zajímavé obzory. Pokud jste slavní a ona sláva vás omámila, nevěšte hlavu, všechna sláva - polní tráva, každý dříve či později skončí v propadlišti dějin. Piha může být vada na kráse, ale také znamínko krásy. Kterou stranu mince si zvolíte vy?
„Když vám život dává citrony, připravte limonádu.“ ELBERT HUBBARD
Můžeme zapátrat v historii. Uvažme životní cestu Buddhy, který došel svým experimentováním se svým životem k poznání, že pravá cesta není ani v opojném luxusu, ale rovněž ani v drakonické askezi. 98
Svoje mládí prožil jako syn krále v paláci obklopen přepychem, bohatstvím a blahobytem, v neutuchajícím štěstí, aby toto všechno opustil poté, co spatřil žebráka. Opustil milovanou manželku, děti i luxus paláce, aby došel pravého osvícení a vymanil se tak z otroctví reinkarnace jakožto trestu za tělesnost, žil v odříkání a stal se asketou. Zřejmě potřeboval zakusit obě dvě různé zkušenosti, aby realizoval poznání, osvícení a zakusil nirvánu a mohl se tak nakonec přiblížit zlatému středu. Uvažme příběh Junga, který v dětství začal omdlévat a rodiče jej považovali za nevyléčitelného: „Bylo by hrozné, kdyby byl opravdu nevyléčitelný. Přišel jsem o to málo, co jsem měl. Co s ním bude, když si ani nedokáže vydělat na živobytí?“ Život C. G. Junga I (str. 27), RONALD HAYMAN. Když tuto promluvu malý Carl zaslechl, zapůsobila na něj tak negativně, až se rozhodl, že se raději uzdraví. Uvažme životní příběh Václava Havla, který se po mnohaletém věznění, kdy žil v těžkých podmínkách, stal prezidentem; nepropadl malomyslnosti, negativismu či zoufalství a jeho utrpení mělo šťastný a naplněný konec. Uvažme případ J. K. Rowlingové, která v hlavě nosila vizi knihy o Harry Potterovi, ale teprve těžké životní zkoušky v podobě rozvodu, stěhování a nezaměstnanosti jí umožnily aktivní práci na knize. Někdy člověk musí nejprve o všechno přijít, aby všechno obdržel. Člověk se ocitá v jedné ze čtyř možností, buď nemá nic, nebo má jednu či druhou kombinaci nebo má všechno. Teprve až člověk o všechno přijde, všeho se vzdá, nic mu nezůstane a ocitne se na pokraji smrti, tak jako Buddha, teprve pak všechno obdrží. „Každý krok vpřed na cestě individuace je dosažen jen za cenu utrpení.“ Život C. G. Junga II (str. 182), RONALD HAYMAN
99
Co říká Buddha o utrpení? První Buddhova pravda o utrpení praví, že život je strastný, tedy že obsahuje mnoho utrpení. K životu patří stárnutí, nemoci, bolest, smrt, nepohodlí, zármutek, odloučení, opuštění a další skutečnosti, kvůli kterým je život náročný. Utrpení nastává nepřijetím stavu, jevu, události, která se nám děje. Nepřijetím ubližujeme sami sobě. Nepřijetím skutečnosti děláme stav ještě horší. Jevy samotné nezpůsobují utrpení, nýbrž jejich interpretace. Nespokojenost je alarm, indikátor, rozsvícené červené světlo na palubní desce, které má připoutat naši pozornost, dokud problému nepřijdeme na kloub. Nespokojenost a jiné nepříjemné pocity nám přišly něco sdělit, něčemu nás naučit. A nepříjemné jsou tyto pocity proto, abychom je nepřehlédli. Buddha ve svých pravdách o utrpení říká, že se máme osvobodit od zaslepenosti (móha), lpění (lóbha) a nenávisti (dósa). Osvobození se je jiná kvalita než ignorování či vyhýbání se. Osvobozujeme se tím, že danou skutečnost projdeme skrz a zpracujeme ji. Zaslepenost bychom mohli nahradit prozřením, rozeznáváním, poznáním i rozvojem myšlení, rozšířeným vědomím, to znamená dobře vidět, rozlišovat mezi dobrem a zlem a rozpoznávat. Při osvícení ubývá tmy a přibývá světla, přibývá osvícených míst na slepé mapě. Lpění bychom mohli zaměnit za přijímání a nenávist za ovládání se, cestu středu a lásku. Tedy můžeme vyslovit závěrečnou domněnku, aby se člověku dobře dařilo na světě, má pěstovat osvícení a filozofii, neboli být vědomý, všechno přijímat, jít cestou středu a mít v srdci lásku. Ve zkratce bychom mohli říct, že základem všeho je rozum a cit.
100 Ukázka elektronické knihy