rovinu řekli, že je starý. Že berou jen do 35 let. A to Ivovi více již deset roků není. Nakonec si našel práci na půl úvazku. Doplňuje zboží do regálů v jednom supermarketu. Práce mizerně placená, ale co už? A tohle se Ivo stydí přiznat před svou ženou. Katka to neví. Neustále nadává, že Ivo je jen zaměstnanec, že by se měl udělat pro sebe, že každá koruna navíc by se hodila. A tak dále. A on zatím není ani tím zaměstnancem! Kdyby jen Katka věděla, co neví. To by se asi zbláznila. Možná by i žádost o rozvod podala. Kdo ví? „Hele. Jirka Kobra, můj spolužák z vysoké, dělá v bance na úvěrech. Já vím, že už jsi to jednou zkoušel a nevyšlo to. Ale on by ti možná pomohl. Co kdybys za ním zašel a zkusil si vzít úvěr. Dáš pak výpověď, uděláš se pro sebe, uděláš si cykloopravnu...,“ navrhuje Katka. Ivo souhlasí. Ale ani Jirka Kobra nedovede zajistit pro Iva úvěr. Proč? Ivo měl kdysi exekuci. Mladické chyby jej doběhly. Jízda na černo. A ignorování doporučených dopisů. Všechno to nakonec zaplatil. Strhávali mu to z platu a již je to dávno uhrazené. Jenže je v nějaké databázi. Půjčka je nemožná. „Neříkejte to, prosím, mojí ženě. To o těch exekucích. Ona by strašně nadávala,“ prosí Jirku Kobru Ivo. „Spolehněte se. Chápu. Také jsem ženatý. Taky mám doma semetriku,“ směje se Jirka. A spiklenecky na něj mrkne. „Co ten úvěr? Jak to dopadlo?“ ptá se pak večer doma Katka.
98
„Je to v jednání, uvidíme,“ lže Ivo. To jsou ty jeho malé lži. Ivo je prostě takový. Nežli by říkal velkou pravdu, raději řekne malou lež. Velká pravda by znamenala hodiny a hodiny výčitek a diskusí. Malá lež znamená klid. A to chce Ivo především. Katka, nyní zcela uspokojena tím, že z jejího manžela možná někdy přece jen bude OSVČ, tedy podnikatel živnostník, debat o úvěru zatím nechá. Ale pak, za čas, se ptá zase. „Zítra tam jdu. To víš. Další kolo jednání. Do banky. Úvěr, to není jen tak,“ vymýšlí si Ivo. Zítra mají přivézt mandarinky. Do toho supermarketu. Bude je z kamionu vykládat. Ale o tom přece nebude Katce vykládat. To by si vyslechl svoje! A tak byl chvilku doma klid. Ráno Ivo odešel, Katka mu řekla, ať v bance pozdravuje Jirku a Ivo šel skládat mandarinky. A najednou mu zvoní mobil. Katka! Nikdy nevolá! Něco se muselo stát. Něco s dětmi? To snad ne! Jirka má už půl kamiónu složeného. Sundá si rukavice, odloží rudl a nervózně zvedá mobil. „Ano?“ ptá se „Jsi v té bance?“ začne poměrně zostra Katka. Aha. Jirka Kobra zřejmě mluvil, pomyslí si Ivo. Tahle otázka na to, kde se Ivo nachází, je jasná a přímá. Katka něco tuší. Ale, jak říkal, či možná ve skutečnosti neříkal, pan Plzák, Ivo zvolil taktiku: zatloukat, zatloukat, zatloukat! „Jo jsem. Jsem teď tady! Kde jinde bych měl být? Řekl jsem, že jdu do banky, tak jsem přece v bance, ne?“ rozhodl se Ivo hrát proti 99
Jirkovi. Pokud on Katce řekl, že tam Ivo není, tak on bude tvrdit, že tam byl! Tvrzení proti tvrzení. Samozřejmě, na konci to praskne. Ale nějakou dobu to vydrží a Ivo bude mít kýžený klid. „Jsi v pořádku?“ ptá se Katka. Ivo by dal krk za to, že v jejím hlase slyší obavu. To Iva zaskočilo. Proč by nebyl v pořádku? A proč se Katka ptá? „Jsem v pohodě,“ řekne Ivo. „Je to zlý? Můžeš mluvit?“ ptá se Katka. „Co? Proč bych nemohl mluvit?“ nechápe Ivo. „Já na to koukám v televizi! Dávej na sebe pozor!“ řekne Katka. Pak dodá: „…děti tě mají moc rádi!“ a zavěsí. „Můžu se podívat na televizi?“ vejde Ivo do kanceláře vedoucího hypermarketu. „Jasně. Máme to tady puštěný. Koukáme na to. Myslíš na tu banku, ne?“ odpovídá vedoucí a ukazuje na obrazovku. Je to prostě. Banka byla přepadena. Ta banka, ve které má nyní být i Ivo. Šest loupežníků. Profíci. Žádní amatéři a napodobeninami zbraní. Ale šest profesionálů v kuklách a se samopaly. Jednoho člověka postřelili. Policejních aut je všude plno. Budova banky je obklíčena. Na střechách jsou ostřelovači. Kolem banky natažená páska. „Prosíme občany, kteří mají povědomí o tom, že někdo z jejich příbuzných je v bance jako rukojmí, volejte prosím na linku 158. Policie uvítá každou informaci, která jí pomůže zmapovat situaci v místě zločinu!“ vyzývá moderátor. „A kur*a!“ zakleje Ivo. A volá hned Katce. 100 Ukázka elektronické knihy