Podnět k rozjímání
Ze životních situací lze často vyvozovat vícero závěrů. První služebník se možná tolik soustředil na to, aby se do dluhů už nikdy nedostal, že úplně přehlédl dobrotu a velkorysost svého pána. Když nás někdo obdaruje, můžeme se cítit jako dlužníci, zatímco když někoho obdarujeme my, lze to chápat jako vlastní ochuzení. Pokud však nepřistoupíme na tuhle obchodní logiku, v obou případech může vzniknout vztah lásky, která nepočítá. Někdo na mě pamatuje a chce pro mě dobro, a totéž mohu dělat i já. Boží odpuštění není posledním varováním, ale pozváním na cestu lásky, která nepočítá – ani křivdy, ani své dobré skutky.
98
6. březen
Bl. Friedrich (Bedřich, Miroslav) Miroslav
Středa
Dt 4,1.5-9; Žl 147; Mt 5,17-19
Evangelium
Mt 5,17-19
Ježíš řekl svým učedníkům: „Nemyslete, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky. Nepřišel jsem je zrušit, ale naplnit. Amen, pravím vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine jediné písmenko ani jediná čárka ze Zákona, dokud se to všecko nestane. Kdyby tedy někdo zrušil jedno z těchto přikázání – a třebas i to nejmenší – a tak učil lidi, bude v nebeském království nejmenší. Kdo se však bude jimi řídit a jim učit, bude v nebeském království veliký.“ Podnět k rozjímání
Boží přikázání nejsou jen zásadami dobrého lidského soužití. Nejsou ani pouhým měřítkem, podle něhož by Bůh soudil, zda se někdo hodí do nebe či nikoli. Bůh se ve svých přikázáních zjevuje, něco nám o sobě říká. Tak jako nemá smysl revoltovat proti fyzikálním zákonům, ale spíše je do hloubky poznávat, promýšlet a hledat, jak v nich a s jejich pomocí umět lépe žít, tak by byla i revolta vůči Pánu krátkozraká. Kdykoli nás Bůh omezuje, chce nás jen ochránit před zlem a disponovat pro pravý život.
99
7. březen
Sv. Perpetua a Felicita (Blažena) Tomáš
Čtvrtek
Jer 7,23-28; Žl 95; Lk 11,14-23
Evangelium
Lk 11,14-23
Ježíš vyháněl zlého ducha z němého člověka. Když zlý duch vyšel, němý promluvil. Zástupy žasly, ale někteří z nich řekli: „Vyhání zlé duchy s (pomocí) Belzebuba, vládce zlých duchů!“ Jiní ho pokoušeli a žádali od něho znamení z nebe. On však znal jejich myšlenky, a proto jim řekl: „Každé království proti sobě rozdvojené zpustne a dům na dům padne. Je-li tedy i satan v sobě rozdvojen, jak obstojí jeho království? Říkáte totiž, že vyháním zlé duchy s (pomocí) Belzebuba. Jestliže já vyháním zlé duchy s (pomocí) Belzebuba, s čí (pomocí) je vyhánějí vaši synové? Proto oni budou vašimi soudci. Jestliže však vyháním zlé duchy prstem Božím, pak už k vám přišlo Boží království. Dokud ozbrojený silák hlídá svůj dvůr, jeho majetek je v bezpečí. Přepadne-li ho však někdo silnější a přemůže ho, vezme mu jeho zbraně, na které spoléhal, a jeho kořist rozdá. Kdo není se mnou, je proti mně, a kdo neshromažďuje se mnou, rozptyluje!“ Podnět k rozjímání
Mohl by zlý duch použít lsti? Nechat se naoko vyhnat, obelhat přihlížející? Možná ano, ale jen na chvíli. Ježíš nás ale nechce získat jen „naoko“. Jeho zázraky ukazovaly na to, že je vskutku Božím Synem, že dokáže zvítězit nad každým zlem, dokonce i nad smrtí. Pro sobce by nemělo smysl, aby se obětoval: tím by se přece definitivně minul cílem. Kdykoli se nás tedy zmocňuje strach, prostě to Pánu řekněme.
100 Ukázka elektronické knihy