americké nadace však byli myšlenkou muzea dělnické třídy upřímně zděšeni, SÚ podezřívali ze sympatií k socialismu a vcelku správně usoudili, že se nejedná o ryze akademickou instituci. Projekt proto odmítli a jako kompenzaci i jako přípravu na budoucí rozsáhlejší granty nabídli udělení menšího příspěvku (grant-in-aid) na konkrétní výzkumné projekty.38 Tak se stalo, že SÚ v roce 1932 získal první rockefellerovský grant, který byl zároveň jediným za celé meziválečné období, z nějž byl podpořen sociologický výzkum. Účelem grantu, jehož celková výše činila 84 000 Kč (2 500 dolarů), byl rozvoj výzkumných aktivit SÚ na jeden rok.39 Plnění úkolů se však protáhlo a v roce 1934 SÚ požádal o uhrazení ztráty způsobené poklesem kurzu dolaru vůči koruně ve výši 7 300 Kč (300 dolarů). RF tomuto požadavku vyhověla, ale současně dala najevo, že žádný podobný projekt SÚ nepodpoří. V roce 1934 se nadace už řídila novou koncepcí, podle které mohly být podporovány pouze projekty přispívající k řešení problémů způsobovaných hospodářskou krizí, ke zlepšování mezinárodních vztahů nebo rozvoji veřejné správy. SÚ využil první grant od RF k podpoře tří různých výzkumných projektů, na kterých pracovaly různé týmy, z jejichž členů téměř nikdo nebyl zaměstnancem ústavu. Nejméně problematický byl výzkum vlivu hospodářské krize na rodiny nezaměstnaných dělníků, jejž prováděla skupina vedená Robertem Kollarem ze Státního úřadu statistického. Významně k tomu přispěla skutečnost, že právě statistický úřad z velké části sběr a analýzu dat spolufinancoval. Zástupci RF jako jednu z podmínek pro udělení grantu stanovili, že výsledné publikace budou vydávány ve světovém jazyce a nejlépe v němčině, protože jedním z jejich cílů bylo přispět k rozvoji spolupráce mezi Čechy a československými Němci.40 Závěrečná zpráva z výzkumu vlivu krize na dělnické rodiny vyšla v souladu s tímto požadavkem v roce 1933 česky (na náklady SÚ) i německy (z grantu RF) (německá edice: Kollar et al.1933). Podmínka vydání v němčině se ukázala jako nešťastná v případě výzkumu poměšťování pražského okolí. Tento výzkum SÚ svěřil sociologickému semináři pod vedením Josefa Krále na pražské filosofické fakultě. Sběr dat proběhl ve školním roce 1932/1933, ale když v listopadu 1933 Alice Masaryková a Lev Winter psali kanceláři RF, že publikace bude dopsána „za pár dní“ a v prosinci nadaci zašlou její výtisk, bylo to až příliš optimistické tvrzení. První hotové části šly do tisku v roce 1935, ale poslední kapitoly byly 38 „Research Aid Grants SS 32006“, 5. 8. 1932. Social Science Research Institute, Prague. 1931–1937. Projects, RG 1, SG 1.1, Czechoslovakia 712.S. Fond RF, RAC, New York. 39 Tamtéž. 40 „Memorandum.“ John V. Van Sickle, 26. 3. 1931. Social Science Research Institute, Prague. 1931–1937. Projects, RG 1, SG 1.1, Czechoslovakia 712.S. Fond RF, RAC, New York.
98
dokončeny a přeloženy do němčiny až o dva roky později, takže kniha vyšla teprve v roce 1938 (Ullrich a kol. 1938). Nevydaný „výstup“ z projektu znamenal pro SÚ v roce 1933 a dalších letech nemalou komplikaci, protože ústav se jevil jako nespolehlivý příjemce, což mu znemožňovalo ucházet se o další a potenciálně mnohem větší podporu od RF. Pro představitele SÚ proto bylo důležitější, aby výsledky výzkumu poměšťování byly publikovány co nejdříve, než vědecká úroveň a poznávací přínos závěrečné publikace. Mezi vedením SÚ a Králem vznikl konflikt, který skončil až s vydáním knihy. Spor se zřejmě netýkal jen průtahů s dokončením publikace. Podle částečného vyúčtování grantu z roku 1934 bylo Králově týmu poskytnuto z původně plánované sumy 25 000 Kč pouze 5 500 Kč (zatímco na plat tajemníka výzkumného výboru SÚ Theodora Pistoriuse bylo ze stejného grantu věnováno 10 600 Kč),41 celkem SÚ na provedení výzkumu přispěl částkou 9 900 Kč. Král v korespondenci se SÚ tvrdil, že členové jeho semináře na výzkumu pracovali zdarma ve svém volném čase a on i další spolupracovníci na dokončení a publikaci výsledků museli přispívat vlastními prostředky.42 SÚ v roce 1936 a nezávisle i Král v roce 1937 se obrátili na RF s žádostí, aby uhradila náklady na vydání německé publikace (SÚ požadoval subvenci 15 000 Kč, Král 25 000 Kč), ale úředníci RF podporu odmítli se zdůvodněním, že rozsah výzkumných prací zdaleka překročil očekávání, jež nadace do projektu vkládala při jeho schválení v roce 1932.43 Výzkum poměšťování pražského okolí pravděpodobně vděčil za svůj vznik vidině štědrého financování od RF, realita však byla skromnější a „kofinancování“ z domácích veřejných zdrojů, nebo dokonce z kapes samotných řešitelů muselo být rozsáhlé. Požadavek RF, aby kniha kvůli většímu dopadu na odbornou obec vyšla v němčině, paradoxně způsobil, že v české sociologii se tehdy ani později nesetkala s ohlasem, který by odpovídal jejímu významu.44 Třetím projektem podpořeným z prvního rockefellerovského grantu pro SÚ byl výzkum „integrální“ slovenské vesnice Horné Jaseno, který prováděla 41 „Statement of Expenses Made from the Donation of the Rockefeller Foundation,“ Sociální ústav RČS, 1933. Social Science Research Institute, Prague. 1931–1937. Projects, RG 1, SG 1.1, Czechoslovakia 712.S. Fond RF, RAC, New York. 42 „Vyúčtování daru Rockefellerovy nadace a žádost o nový poukaz,“ 9. 3. 1934; „Vyúčtování daru Rockefellerovy nadace a žádost o novou podporu,“ 15. 5. 1936. Rockefellerova nadace, inv. č. 2, sign. 1001; Dopis č. 63/1936, Sociální ústav RČS, 7. 11. 1936; Dopis Josef Král – předsednictvo Sociálního ústavu ČSR, 20. 10. 1936. Korespondence týkající se vydávání různých publikací 1928–1937, inv. č. 30, sign. 1850. Fond Sociální ústav RČS, Národní archiv, Praha. 43 Dopis Sydnor H. Walker – Josef Král, 7. 6. 1937. Social Science Research Institute, Prague. 1931–1937. Projects, RG 1, SG 1.1, Czechoslovakia 712.S. Fond RF, RAC, New York. 44 Kratší česká verze po válce vyšla jako skriptum na Vysoké škole politické a sociální (Ullrich 1948), ale i tentokrát bylo pozdě na to, aby vstoupila do širšího povědomí alespoň uvnitř oboru sociologie. Ullrich byl po komunistickém převratu přinucen k emigraci a sociologie byla zanedlouho zlikvidována.
99
odbornice na ošetřovatelství a sociální práci Iva Šmakalová a její spolupracovníci. Za tímto projektem stála Alice Masaryková, pro niž Šmakalová pracovala jako tajemnice Československého červeného kříže, jeho postup a výsledky však také nebyly uspokojivé. Závěrečná publikace vyšla až v roce 1936 v češtině (Šmakalová 1936), spolu s ní SÚ vydal pouze stručnou anglickou brožuru pro účely prezentace na mezinárodních kongresech sociální práce, v nichž A. Masaryková byla důležitou postavou. SÚ původně plánoval z prostředků prvního rockefellerovského grantu částečně podpořit ještě výzkum nezaměstnaných absolventů středních škol (obvykle v pramenech uváděný jako výzkum „nezaměstnané inteligence“). Informace o podpoře od RF se objevila i v dobovém referátu o tomto projektu (Statistika 1935), ale podle zpráv, jež SÚ předložil nadaci, byl výzkum nakonec financován pouze z domácích zdrojů, zejména ze subvence 20 000 Kč od československé vlády. Skutečnost, že udělení vládní subvence představitelé SÚ spojovali se schopností ústavu provádět výzkumy, na které poskytl grant RF, svědčí o tom, že ve vnímání československých aktérů podpora od americké nadace neměla jen svou ekonomickou hodnotu, ale také a především hodnotu symbolickou.45 Další dění spojené s granty RF pro sociální vědy v Československu lze shrnout velmi stručně, protože se už sociologie dotýká jen okrajově. Alice Masaryková v roce 1935 poslala nadaci žádost o grant ve výši 27 000 Kč (podle tehdejšího kurzu 1 200 dolarů) na podporu tří projektů na témata: sociální funkce venkovské nemocnice, sociální funkce městské samosprávy na pražském předměstí a průzkum slovenského venkova s ohledem na možnosti působení sociálních pracovníků.46 RF žádost zamítla s poukazem na to, že projekty mají daleko k preferovaným výzkumným oblastem. Naopak tématem, které zástupci americké nadace považovali za důležité už na počátku svých jednání se SÚ a během 30. let se stávalo stále aktuálnějším, byla spolupráce mezi Čechy a Němci ve společném státě a také ve výzkumu. Předseda SÚ Winter navrhl, aby nadace poskytla financování na výzkum spolupráce českých a německých odborníků v oblasti hospodářského života a veřejných politik, zejména sociálního zabezpečení, zdravotnictví a školství. Zástupci RF nápad podpořili, protože podle jejich názoru spadal do preferované oblasti „mezinárodní vztahy“. Po Winterově smrti (1935) se iniciativy chopil jeho nástupce Emil Schoenbaum, který v roce 1936 nadaci předložil žádost o udělení podpory na výzkum česko-německé spolupráce na 45 Dopis Lev Winter – John V. Van Sickle, 8. 3. 1934. Social Science Research Institute, Prague. 1931–1937. Projects, RG 1, SG 1.1, Czechoslovakia 712.S. Fond RF, RAC, New York. 46 Dopis Tracy B. Kittredge – Sydnor H. Walker, 8. 8. 1935. Social Science Research Institute, Prague. 1931–1937. Projects, RG 1, SG 1.1, Czechoslovakia 712.S. Fond RF, RAC, New York.
100 Ukázka elektronické knihy