Jackie Ashendenová
Řekla nebo provedla snad něco, co mu nebylo po chuti? Když spolu mluvili naposledy, načali osobnější téma, ale to Lia nepovažovala za špatné. Jenže co když se ho něčím nechtěně dotkla? Zpotily se jí ruce a srdce jí tlouklo jako zvon. Nutně ho musela spatřit, alespoň na chvíli. Zdálo se jí, že už nevydrží stát na místě, cítila nutkání procházet sálem a hledat ho. Zamumlala nezřetelnou omluvu a vydala se mezi dav. Snažila se, aby nevzbudila podezření, že po někom pátrá, a bloudila mezi lidmi. Už si pomalu začínala myslet, že Rafael třeba nepřišel, ale pak zahlédla jeho impozantní postavu pod jednou z nasvícených pergol. Obklopovala ho skupinka hostů. Přitahoval lidi jako magnet. Právě mluvil s jakousi blondýnkou v ohnivě červených šatech s hlubokým výstřihem. Díval se na ni intenzivním pohledem svých stříbřitých očí, z něhož byla Lia pokaždé celá pryč. Tentokrát však místo vzrušení pocítila u srdce ostré bodnutí. Že by žárlivost? Měl na sobě formální večerní oblek v černé barvě, černá byla dokonce i košile. Díky své výšce a rozložité postavě vyhlížel jednoznačně jako nejcharismatičtější muž v celém paláci. Lia však o něm věděla určité věci, o nichž ostatní neměli ani tušení. Například to, jak se choval, když odbila půlnoc. To pak sedával pohodlně v křesle bez saka i kravaty, s košilí, rozepnutou u krku a s vyhrnutými rukávy, a v dlani hýčkal sklenku výborné skotské. Bavil se s ní o všem možném, klidně i o bestselleru, který právě četl. Nebo jí vykládal o nejnovějším vědeckém objevu. Občas prohodil nějaký vtip, aby ji pobavil. Lia si byla jistá, že takhle ho nikdo nezná. Nikdo kromě ní. Pokoušela si namlouvat, že má díky tomu oproti 98
Její jediná vzpoura
oné dotěrné blondýnce výhodu, že vůbec nežárlí, protože si stejně bere Matiase… A pak, regent byl přece starší, zkušenější, mocnější a schopnější, a to, že s ním ta blondýnka flirtuje, jí mohlo být ukradené. Nikdy jí nepatřil a patřit nebude. Právě se chtěla otočit a jít zpět za Matiasem, když tu na ní utkvěly Rafaelovy pronikavé oči. Dlouho z ní nespouštěl pohled a Lia z něj vnímala napojení, o němž už věděla, co znamená. A jen díky němu. Teď už znala, co je to milostná touha. Nabírala na síle stejně v ní jako v něm. Četla mu ji z planoucích očí a bylo jí jasné, že samé roztoužení vidí Rafael v jejích. Vyměnili si pohled, který mohl trvat pouhou vteřinu, ale klidně i celou věčnost. Pak se Rafael beze spěchu odvrátil a pokrčoval v hovoru s blondýnkou, jako by Liu vůbec neviděl. Lia cítila, jak ji pálí tváře. Do očí se jí tlačily slzy a hruď měla staženou bolestí, jakkoliv nechápala proč. Věděla, že není možné, aby za ní Rafael přišel. Byl pod drobnohledem všech lidí v sále. Navíc nikdo neměl tušení, jak silně se sblížili. V očích veřejnosti si byli téměř cizí. Jejich přátelství, či co to bylo, muselo zůstat tajemstvím. Lia polkla slzy, potlačila žal a vydala se zpět k Matiasovi. Teď se však s žádným žalem potýkat nemusela. Matias byl kdovíkde a mezi ní a Rafaelem nestála žádná překážka, která by jim bránila naplnit milostnou touhu. Lia mu pohlédla přímo do roztoužených očí a zavrněla: „Tak mi to tedy předveď.“ Byla tak blízko a dívala se na něj stejným pohledem, 99
Jackie Ashendenová
jako když spolu probírali nějaké filozofické téma či politické záležitosti. Přímo, bez jediné známky strachu, vyzývavě. Jenže teď se nebavili ani o filozofii, ani o politice, přitom modř jejích očí sálala úplně stejně. Zářila jako safír. Rafael byl však naštvaný. Vztek ho sžíral a ohrožoval jeho sebekontrolu. Zlobil se na ni – kvůli tomu, že se s ním chtěla milovat, že mu prozradila, že ona noc pro ni tolik znamenala, ačkoliv by pro ně pro oba bylo mnohem jednodušší, kdyby tomu tak nebylo. Vztekal se, že se ho vyptává na věci, které nehodlal nikomu říct, že mu nedá pokoj, že se mu chce dostat pod kůži. Nechtěl, aby poznala, jak dovede být divoký a nezkrotný. Musela se spokojit s tím, co jí byl ochotný ze sebe dát, nic víc. Překvapilo ho, jak dlouho po něm toužila, nebo že se jí jejich jediná společná noc tak silně vtiskla do paměti. Myslel sis, jak dobře ji znáš, a zatím… Rafael pocítil osten viny. Co když ji i on považoval za nevinnou a čistou korunní princeznu jako ostatní, zatímco Lia byla především bystrou a inteligentní mladou ženou plnou vášně? Ano, byla vášnivá, žádostivá a citlivá, v tom byli stejní, jenže on to na sobě nesměl nechat znát. Kdyby popustil uzdu svým choutkám, byl by nebezpečný. Jenže… nezasloužila si Lia, aby k ní byl alespoň částečně upřímný? Neměl by jí dát najevo, že i pro něj jejich milování bylo silné a nezapomenutelné? Přistoupil k ní blíž, natáhl ruce a prsty jí něžně prohrábl hedvábné vlasy. Pak si ji pomalu přitáhl k sobě. Musel být opatrný, aby ji vahou své žádosti nezadusil. Lia dýchala zrychleně stejně jako on a oddaně k němu vzhlížela. Opřela si přitom dlaně o jeho hrudník a do Rafaelova těla z nich sršely elektrizující jiskry. 100 Ukázka elektronické knihy