„Teď ne, Ronalde. Jednou možná porozumíš. Lapáš po dechu? Jsi připraven?“ „Vydej rozkaz!“ tasím čepel. „Špatná zbraň.“ „Mám střílet z dálky?“ „Vyplň mou vůli.“ „Ale…“ znejistím. „Musím udržet krok! Nesmím zklamat, jsem…“ „Jsi!“ zvednutou rukou zastaví příval proseb. „Můj synu, večer budeme truchlit a vzdávat pocty padlým hrdinům. Dnes budu jediný, kdo by ti vzdal čest. Zítra nebo další dny, možná nebudu sám. Prokaž své kvality. Své šance se dočkáš. Přijdou vhodnější bitvy. Zbav nás větších tvorů.“ Ketonův pohrdavý pohled mě motivuje perfektně. „Zbavím! Nezemřu!“ přidám na truc. Abych padl první den, takovou radost mu nesmím dopřát. Vyměním meč za gauss pušku. Rozený velitel Ordos předstoupí před dychtivě vzhlížející armádu. Za jeho zády probíhá krutá řež. „Mí bratři, synové Rodossu, hrdá posádko slavné Tor'ke. Jste živoucími kronikami svatých symbolů, vyzdobených trofejemi vítězných bitev. Hleďte,“ gestem zdůrazní bitvu o Chrám Sjednocení, „a pamatujte! Každý detail si pečlivě uchovejte v paměti. Nezapomeňte, jsme svědky znesvěcení svaté půdy. Vrcholné arogance, marného troufalství rasy, která stojí na pokraji vyhlazení. Garénové! Chtějí zničit symbol Sjednocení. Rozdělit Zeronem a Dorgou nastolenou jednotu. Uspějí? Nezhyzdili dostatečně majestátní krásu milovaného světa? Přijmeme ponížení, pokoru, pád Říše ovládající celou galaxii? Přehlédneme 98
bratrské smrti? U nejvyššího, ne!“ zakřičí. „Zastavíme temnotu!“ Zvedne prst k nebesům. „Shlíží na nás bohové, společně s Radou a miliardami občanů. Jste nejlepší, výkvět pretoriánské kasty. Mí jedineční, nenahraditelní synové. Vítězství máte v popisu povolání. Umlčíme garénský výsměch a jejich hlasy s těly si vezmeme s sebou! Zanecháme na výstrahu věčnou ozvěnu panického strachu a potupy. Bude věčným oslavným eposem nezastavitelných synů Rodossu! Legendy, tady začíná pád garénů!“ dupne do svaté půdy. „Jsme ztělesněním snů Zerona a Dorgy. Za neutuchající odkaz věčných bohů, kteří skrze nás střeží bezpečí Říše. Očistíme domov!“ Bojovou
vřavu
překřičí
ohromné
zvolání
deseti
tisíců
pretoriánských válečníků. Odvahou, odhodláním a opovážlivostí způsobí nemožné. Zamrazí peklo. Přísahám, na kratičký okamžik se v hrůze garénové zastavili. Statisíce očí probodávají čerstvé, silnější, zběsilejší obránce. Nechápou, tápou. My přece útočíme. Tak proč na nás běží? Blázni. Copak neví, kdo jsme? Pretoriánský smích přináší odpověď: to vy netušíte, kdo jsou ryzí pretoriáni? Trýznivě pronikavá rána varuje vesmír. Právě teď se srazili obři. Střet galaktických mocností navěky přepisuje historii. Začíná éra garénské války. Osud křehkého života visí na vlásku. Vítěz získá budoucnost. Který? Ani bohové neznají výsledek. Nad hlavou mi prosviští oka. Stovky dronů ze sedmi směrů vzdorují garénským snahám o vzdušnou nadvládu. Legarenské roje pohltí záblesky krátkých pulsů. Propalují masu těl, až zapálí oblohu. Dokonají atmosféru pravého pekla. Posledních pět ustupujících stíhačů obrátí stroje. Posílení odvahou provádí jednu zteč za druhou.
99
Malá technická poznámka. Těžcí stíhači symbolizují vrchol lidského průmyslu. Mistrovstvím zkombinované silné pancéřování s ohromnou výzbrojí do tak maličkého stroje, jakým je stíhačka, stává se zázrakem. Ale rodosská varianta? Jde ještě mnohem dál. Bojuje jako jednomístná těžká korveta s manévrovatelností lehkého drona. Předvádí fantastické manévry ruku v ruce s proudy paprsků. Dravci, vrcholní predátoři si připisují desítky sestřelů. Škoda, z dvaceti čtyř přežilo pouhých pět. Právoplatně bitevním křtem povýšení do pilotních es. Zářící psionické čepele srazí masu těl. Volají polomrtvé obránce: vydržte, nejste sami. Ožívají zapomenutou nadějí. Pretoriáni z lodi Tor'ke jsou jako blesk. Bez mého zpomalování, potřeby maskovat pohyb krkolomnou nemotornou chůzí, se naplno projevuje jejich děsivá síla. Pamatuji si je vysoké dva a půl metru. S plně napnutými nohami mají přirozenou třímetrovou výšku. Sehrané svaly, kalené dlouholetou válečnou tradicí, přináší nepřátelům armageddon. Pronikají hluboko do garénských řad. Uhýbají tesákům, mrštěným ocasům a zároveň si prosekávají cestu. Gareník či dogaren, nezáleží na velikosti, natož druhu. Stejně padnou! Zvýšená gravitace nepředstavuje výzvu, ale přirozené prostředí. Netápou, neváhají. Poučeni generacemi předků, létají dlouhými skoky. Protančí bojištěm perfekcionistickými piruetami, obraty či akrobatickými sériemi daleko za nejlepšími baletními mistry. Nechybují, jisté pohyby pokaždé trefí první dobrou. Výsledky s důkazy pretoriánského umění zaplní krajinu. Trhají garény na cáry.
100 Ukázka elektronické knihy