lidstvo zrovna anihiloval? Copak by se někdo zvládl tvářit, že to není ta nejlepší nabídka, jakou kdy dostal? Teď když se osmělila a začala o tom uvažovat z tohohle pohledu, najednou jí to začalo připadat docela sexy, vzhledem k tomu, že měli celý dům – a celou planetu – sami pro sebe. „To se vůbec neomlouvejte. Já myslím, že by to mohlo být fajn – tedy to, co jste navrhoval. A ne, necítím se do toho nijak dotlačená. Nevadilo by vám, kdybysme začali líbáním a tak?“ Krisova tvář se zalila úlevou a vděčností. Přistoupil k Angie a objal ji. Hřál a jeho náruč byla měkká a poddajná. Voněl jako piliny a čerstvě vyprané prádlo. „Samozřejmě že ne. Líbání a sex a všechno kolem toho jsou doslova to jediné, kvůli čemu stojí za to mít tělo z masa a kostí. Ten zbytek jenom bolí. Angie, vy tak hezky voníte. To je úžasné.“ A pak už měla jazyk v jeho ústech a jejich ruce se vzájemně roztančily po klaviaturách páteří jako ruce virtuosů. Líbání mění lidi v puberťáky a Angie a její klient očividně nebyli výjimkou. Hladili a laskali se a nosem jim unikaly spokojené výdechy, jak jeden druhého něžně svlékali, poslepu a mlčky, se zavřenýma očima a rty přisátými k sobě. Když už byla Angie jenom v podprsence a její halenka a sako se válely kdesi na koberci spolu se skopnutými botami, najednou ji něco napadlo, a tak přerušila onu čím dál vášnivější interakci. „Vydrž chvilku.“ Docupitala k oknu, rozvázala spletité uzly a za zvonivého zasvištění záclonových kroužků zatáhla tmavě vínové závěsy. Bylo jí sice jasné, že jí ten titán s tisíciokými křídly nejspíš neciví na prsa, ale i tak jí z té představy, že na ni vidí, naskakovala husí kůže a klesalo libido. Se zataženými závěsy si aspoň nepřipadala jako v nebývale nábožensky laděné sexuální komedii ze sedmdesátkové série Zpovědi. A s klientem tím pádem mohli navázat tam, kde přestali. Za pár minut už byli oba nazí a jejich polibky nabyly na zběsilosti. Angiiny bradavky se sáním proměnily v gumové náprstky a v dlani ji pálil Krisův ztopořený penis. Ukazovák a prostředníček Krisovy 97
pravé ruky, které na vyobrazeních míval pozvednuté v požehnání, teď byly zasunuté v ní a proměňovaly tělesné šťávy na svěcenou vodu. Jejich propletená těla nezadržitelně klopýtala směrem k posteli jako nerozhodný kůň v nějaké pantomimě a Angie si v přítmí ložnice najednou všimla, že se Krisovi kolem hlavy rozlévá slabá, rozptýlená mléčná záře. Nebyla nijak výrazná ani oslňující. Za denního světla by si jí člověk ani nevšiml. Sex to byl celkem dobrý. Vlastně přímo úžasný. Kris byl za všech okolností citlivý a pozorný, a když se jí zeptal, jestli ji může vylízat, měl ve tváři výraz štěňátka, které nemůže uvěřit, jaké ho potkalo štěstí. Byl úzkostlivě svědomitý, takže se postaral o to, aby měla na kontě aspoň jeden orgasmus, než přešel k nepříliš překvapivé misionářské poloze, přičemž Angie uklidnil stran antikoncepce. „Žádný strach, těhotenství ti nehrozí. Naši nebyli jen různé živočišné druhy, patřili každý k jiné ontologii, takže jsem v podstatě něco jako mula. Jsem neplodný. Nemůžu se rozmnožovat.“ Zaníceně šukali a na Bedford mezitím všude kolem nich za hlasitého vřeštění dopadaly doutnající mršiny andělů. Kris odkládal své vyvrcholení, aby ho sladil s Angiiným druhým orgasmem a mohli se udělat zároveň, což Angie vždycky považovala za menší zázrak, ovšem když bylo po všem, připadala si hloupě, jelikož tentokrát čekala něco víc. Nejspíš nějaký transcendentální zážitek, s duchovním přesahem. Anebo aspoň větší divočinu. Objektivně to bylo to nejlepší číslo, jaké kdy zažila, a i když byla trochu zklamaná ze speciálních efektů, uvědomovala si, že chyba bude velmi pravděpodobně na její straně. A taky na straně otupující kultury uvyklé přemrštěnosti, která formovala její touhy a potřeby. Byla zkrátka příliš moderní. Když skončili, zůstali ležet vedle sebe a povídali si. Do jejich rozhovoru se ozývaly zvuky nárazů, jak oběti války zuřící nad jejich hlavami dopadaly na okolní ulice. Kris měl očividně potřebu vyprávět jí o svých rodičích, a Angie ho u toho hladila po žebrech nachově nalakovaným nehtem na ukazováčku, přičemž se zarazila a přejela prstem po jizvě, o které si nejdřív myslela, že je po operaci slepého střeva. 98
„Mrzí mě, že jsem se nemohl líp postarat o svoji mámu, po tom všem, čím si prošla. Moje početí nebylo ani náhodou neposkvrněné. Všimni si, že v těch PR historkách v Bibli není nikde ani zmínka o konsentu. A jak tam píšou, že byla panna, tak v těch dobách a končinách to znamenalo, že jí bylo tak čtrnáct. Vůbec si nedovedu představit, jaká to musela být hrůza – všemohoucí iterativní rovnice, která násilím otiskne genetickou sekvenci do bezbranného dítěte, jehož omezené smysly mu neumožňují pořádně chápat, která bije. Za mého dětství se o tom přede mnou zmínila jen jednou. Z toho, co jsem pochopil, to prožila jako znásilnění obrovitánským osmikřídlým rackem. Ten nepřítomný výraz, který má na všech těch náboženských vyobrazeních, to je posttraumatická stresová porucha. Úplně ji to zničilo.“ Zeptal se Angie, jestli jí nebude vadit, když si zavapuje, a když odpověděla, že ne, vyskočil na chvilku z peřin a vylovil ze saka zmuchlaného na podlaze elektronické cigáro. Musela uznat, že má výstavní zadek. Když vklouzl zpátky do postele, z plných plic nasál mlhu s příchutí ovoce. „Táta byl víceméně příšerný, a když pil, bylo to ještě horší. Jasně, ve skutečnosti to nebylo pití, tak to jenom slyšíš, protože je to nejbližší ekvivalent toho, co doopravdy říkám. Popravdě to bylo modlení. To z modlení byl vždycky namol. Nebyl to sice ten hlavní důvod, proč stvořil lidstvo, ale rozhodně to byl příjemný bonus. Jeho chování bylo čím dál nevypočitatelnější, a nakonec se ocitl v začarovaném kruhu zpětné vazby: lidi se modlili, on se opil a srovnal se zemí pár měst, načež se přeživší začali modlit, a tak dále. Myslel si, kdovíjak se mu to nedaří skrývat, ale všem to bylo jasné. Vem si třeba knihu Jób. Je zjevné, že je úplně na sračky, a Satan ho ukecá, aby někoho zmlátil, jako by snad byl nějaký hospodský rváč, co vždycky všem pokazí krásný páteční večer. Ale co jsme mohli dělat? Copak jsme na něj mohli nastoupit a pokusit se mu domluvit?“ Angie se osmělila a přispěla veselou historkou o svém vlastním otci, který dělal ručního sazeče, když ta profese ještě existovala, a měl vášeň pro poctivé světlé pivo a šedesátkové vinyly, ale hovor na tohle 99
Ukázka elektronické knihy