6. Politiky integrace migrantů v Bavorsku (Německo) Katsiaryna Viadziorchyk94
6.1 Statistické informace Podle informací Spolkového statistického úřadu žilo v roce 2020 v Německu 21,9 milionu lidí s „migračním původem“95, což představuje 26,7 % z celkové populace. To znamená, že každý čtvrtý člověk žijící v Německu má „migrační původ“ – v západním Německu je to 29,1 % populace, ve východním pak 8,2 % (Destatis 2020). Počet cizinců, tj. lidí, kteří nemají německé občanství, se v Německu pohybuje kolem 11,4 milionu. Migrace ze zemí EU představuje 42,8 % z celkové migrace do Německa, dalších 26,6 % migrantů pochází z ostatních zemí evropského kontinentu. Zbývajících 30,6 % migrantů pak ze zemí mimo Evropskou unii (Destatis 2021). Ve statistickém mikrocenzu z roku 2019 uvedlo přibližně 2,6 milionu lidí, že do Německa přišli jako repatrianti nebo vysídlené osoby („Aussiedler“ nebo „Spätaussiedler“) (Oswald 2019). Podle „Základního zákona“ (Grundgesetz, německý ústavní zákon)96 se jedná o osoby německého původu, které zůstaly ve východní Evropě i po roce 1945. Tito lidé mají po přesídlení do Německa okamžité právo žádat o německé občanství a volební právo na všech úrovních. Německo pro ně připravilo speciální 94 95
96
S pomocí Hangwen Maierhofer, která se podílela na výzkumu a sběru dat pro účely této kapitoly. Závěr kapitoly: Marie Jelínková, Réka Lörincz. „Za člověka s migračním původem je označován ten, kdo nebo jehož alespoň jeden z rodičů se nenarodil s německým občanstvím“, podrobnosti viz: https://www.destatis.de/DE/Themen /Gesellschaft-Umwelt/Bevoelkerung/Migration-Integration/Glossar/migrationshintergrund .html. Celý text německého ústavního zákona je dostupný na: https://www.bundestag.de/gg.
98
integrační programy, neboť se předpokládalo, že se „vrátí“ do Německa. Řada z nich mezi lety 1960 a 1990 do Německa přesídlila. Mezi osoby s „migračním původem“ se tak nepočítají. Většina repatriantů pochází z nástupnických států bývalého Sovětského svazu (v roce 2019 to bylo 1,6 milionu) – zejména z Kazachstánu (720 000) a Ruska (661 000). Mezi významné země původu patří i Polsko (699 000) a Rumunsko (226 000). Co se týče spolkových zemí, většina lidí s „migračním původem“ žije v Severním Porýní-Vestfálsku (v roce 2019 to bylo 25,6 %); přibližně každý šestý člověk žije v Bádensku-Württembersku (17,4 %) a v Bavorsku (15,7 %) (BMI 2020). V Bavorsku má 23,8 % obyvatel „migrační původ“ (Oswald 2019), výrazná koncentrace lidí s migračním původem je především ve větších městech, jedná se například o 47 % populace Norimberku, 43 % populace Mnichova a 41 % populace Augsburgu (Altunordu 2020; München.de 2020).
6.2 Integrace na spolkové úrovni Spolková republika Německo je ústavně uspořádána jako víceúrovňový systém: rozdělení kompetencí mezi spolkovou vládu a spolkové země doplňují kompetence obcí, kterým právo na samosprávu zaručuje tzv. Základní zákon (Grundgesetz, viz výše) a ústavy příslušných zemí. Zákonodárné a správní pravomoci i finanční odpovědnost za plnění veřejných úkolů jsou pak rozděleny podle těchto různých úrovní (Fincke 2012, s. 55). Dokud zákonodárná pravomoc spočívá výhradně na spolkové vládě, nemají spolkové státy obecně právo vydávat zákony (čl. 71 a čl. 73 Základního zákona). To platí například u zákona o občanství, a to zejména pro úpravu požadavků pro naturalizaci migrantů a osob narozených v Německu bez německého občanství. Navíc pouze spolkový zákonodárný orgán může provést změny v Základním zákoně.97 Změna Základního zákona by byla nutná např. k tomu, aby bylo přiznáno volební právo v komunálních volbách občanům zemí mimo EU (Fincke 2012, s. 58). Víceúrovňový systém zakotvený v Základním zákoně má – navzdory možnosti mít flexibilní, subsidiární a relevantní regulační strukturu – řadu nedostatků, které jsou zvláště patrné v oblastech souvisejících 97
Se změnou Základního zákona musí souhlasit dvě třetiny členů Spolkového sněmu a dvě třetiny členů Spolkové rady. Tento fakt komplikuje jakékoli legislativní změny týkající se rozšíření hlasovacích práv nebo požadavků na naturalizaci.
99
s politikou integrace migrantů. Rozdělení zákonodárných pravomocí a administrativních úkolů mezi různé subjekty spolkové, zemské a lokální samosprávy vede k mnoha paralelním a překrývajícím se odpovědnostem, což ztěžuje efektivitu integračních opatření. V důsledku toho také hrozí, že obce nebudou mít dostatek prostředků na cílenou integrační politiku na místní úrovni (Fincke 2012, s. 67). Přestože je migrace do Německa významná již od 50. let 20. století a stále roste, první zákon na podporu integrace, tzv. Imigrační zákon, vešel v platnost až v roce 2005 za vlády Křesťanskodemokratické unie a Křesťansko-sociální unie Bavorska (CDU/CSU98) a Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) (Becker 2014). Tato koalice začala udávat nové trendy v migrační a integrační politice a kladla důraz na podporu integrace migrantů a větší kontrolu dalšího přistěhovalectví. Ústředním prvkem integrační politiky se staly nově zavedené integrační kurzy, jejichž cílem bylo zlepšení znalostí německého jazyka a dovedností potřebných pro život v Německu (Butterwegge 2007). Integrační kurzy se v Německu skládají z jazykového a orientačního kurzu. Zpravidla jsou dostupné všem migrantům a uprchlíkům s povolením k pobytu nebo „s dobrou perspektivou usazení“. Občané EU a němečtí občané se mohou kurzu zúčastnit pouze v případě volných míst, ale musí k tomu mít povolení Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky. Obecný integrační kurz v délce 100 hodin stojí 1 540 eur. Všechny výše uvedené skupiny však mohou být za určitých podmínek od platby částečně nebo úplně osvobozeny (například nezaměstnaní, repatrianti / vysídlené osoby, uprchlíci). V určitých případech může cizinecký úřad účast v kurzu nařídit jako podmínku k vydávání povolení k pobytu. Účast na integračním kurzu může zkrátit podmínku naturalizace z osmi na sedm let pobytu v Německu. Mezi další podmínky k získání občanství patří ústní a písemná znalost německého jazyka alespoň na úrovni B1.99 V červnu 2006 uspořádala spolková vláda pod záštitou spolkového kancléře „Integrační summit“, jehož cílem bylo navázat dialog s migranty na téma integrace.100 Výsledkem bylo vypracování „Národního plánu integrace“, na jehož tvorbě se podílela jak občanská společnost, tak 98
CSU je křesťanskodemokratická a konzervativní politická strana v Německu. Díky regionalistické identitě působí CSU pouze v Bavorsku, zatímco její větší protějšek, Křesťanskodemokratická unie (CDU), působí v dalších patnácti státech Německa. CSU je známá svou konzervativní rétorikou v oblasti migrace, což vedlo ke sporu mezi sesterskými stranami. 99 Další informace k integračním kurzům jsou dostupné na: https://www.bamf.de/DE/Themen /Integration/ZugewanderteTeilnehmende/Integrationskurse/integrationskurse-node.html. 100 Národní plán integrace z 14. července 2006 je dostupný na: https://www.bundesregierung.de
100 Ukázka elektronické knihy