svou vizi společnosti, stát za ní i v případě, kdy se liší od většinového názoru, a sám jít příkladem (Aktuálně.cz 2022e a KohoVolit.eu 2022).25 Celkem 44 otázek můžeme zařadit do okruhu různých společenských a ekonomických témat, která se týkala pohledu kandidátů na pestrou paletu problémů. 16 z těchto otázek se týkalo ekonomiky a/nebo sociálního zabezpečení, tj. s určitou mírou tolerance je můžeme zařadit na dichotomii (ekonomické) pravice vs. levice. 7 otázek se týkalo životního prostředí a dalších 19 různých otázek více či méně aktuálních témat společenské debaty (Aktuálně.cz 2022e a KohoVolit.eu 2022). U nich by se, i při srovnání s jinými texty, nabízela dichotomie (kulturní) liberalismus vs. konzervatismus, což ale v tomto případě ne zcela funguje.26 Dichotomie tak spíše dává smysl v podobě podpora vs. kritika liberální demokracie jako takové. Zcela nezařaditelná je na obou naznačených škálách pouze jedna otázka.27 Mimo čtveřici zmíněných okruhů zůstalo deset otázek, které se dotýkají technických parametrů volby prezidenta (tj. obtížně bychom je spojovali s pozicí prezidenta i s jeho morální charakteristikou) a politického systému obecně. Z nich byly 3 zodpovězeny konsensuálně. U těchto otázek 25
26
27
Zdůrazňujeme ale, že tato dichotomie nemá být chápána jako prezident morální vs. amorální či kladný vs. záporný. I proto byl použit obrat „morální kompas“, neboť kompas nám sice ukazuje určitým směrem, nemusí se ale jednat o ideální směr naší cesty. Modelově lze zmínit otázku dobrovolnosti očkování dětí (KohoVolit.eu 2022). Dobrovolnost lze v obecné rovině brát jako liberální, při debatě o současné povinnosti očkování se kritika ozývala často ze strany osob hlásících se k národněkonzervativnímu proudu. Všichni dotázání podpořili myšlenku, že školy by měly připravovat děti na život v informační společnosti, kdy je otázkou, kdo by vůbec na takto položenou otázku odpověděl záporně.
100
lze jen obtížně vysledovat jasnou dělicí linii podobnou těm, které jsme vymezili u ostatních okruhů. Možné dělení mezi podporovateli změn vs. statu quo nefunguje, zcela záleží na momentálně řešeném problému28 (Aktuálně.cz 2022e a KohoVolit.eu 2022). Míru shody budeme měřit pomocí procenta shodných odpovědí (viz např. Eibl 2014: 37), za shodu se považuje totožná odpověď („ano“ – „ano“, „ne“ – „ne“, „nevím“ – „nevím“). Pro zvýraznění odstupu kandidátů budou tímto způsobem posuzovány pouze odpovědi, u nichž se alespoň jeden kandidát lišil od ostatních. Shoda bude sledována v rámci jednotlivých okruhů a posléze i v rámci celé kalkulačky. Dále budeme sledovat, zda jsou shody a rozdíly vázány na některou z popsaných škál.
2.6.2 Okruh prezidentské pravomoci Otázky výkonu prezidentských pravomocí nepatřily mezi příliš jednotné, k úplné shodě došlo ve třech z 24 případů (2× odmítnuto posílení a 1× oslabení hlavy státu). Ve 21 nekonsensuálních otázkách bylo nejvíce shodných odpovědí mezi Středulou a Zimou, nejvíce souhlasných odpovědí se svými soupeři měl Hilšer. Největší odchylku představuje výsledek Nerudové, která neměla s žádným kandidátem kromě Fischera větší než 50% shodu (pro zajímavost lze dodat, že shoda v méně než polovině odpovědí se týkala 10 párů kandidátů, přičemž Nerudová figurovala v sedmi). Při podrobnějším pohledu na odpovědi lze konstatovat, že Nerudová nejdůsledněji odpovídala záporně na 28
Např. kandidáti podporující status quo v otázce zavádění koresponden čního hlasování jsou většinově těmi, kdo by souhlasili se změnou v otázce zrušení Senátu).
101
otázky směřující k posílení a kladně na možnost oslabení pozice prezidenta. Dvakrát byla ve svých postojích zcela osamocena. Obecný konsensus se v této sérii otázek jinak jen jednou vyhnul Baštovi – ten mimochodem nejčastěji podporoval posílení prezidenta, je proto pochopitelné, že měl nejméně shod s Nerudovou – stejně odpověděli jen na 4 nekonsensuální otázky. Naplnění vize Danuše Nerudové by se v oblasti prezidentských pravomocí nejvíce posunulo k čistě reprezentativní hlavě státu, většina kandidátů spíše směřovala k zachování statu quo, resp. k omezeným změnám v dosavadní praxi. Jaroslav Bašta nejvíce naznačoval vhodnost posílení formální i faktické pozice hlavy státu.
Babiš
Bašta
Diviš
Fischer
Hilšer
Nerudová
Pavel
Středula
Zima
Průměr shod
Tabulka 9: Míra shody kandidátů u prezidentských pravomocí (v %)
Babiš
x
57
62
67
76
38
38
57
57
57
Bašta
57
x
43
57
57
19
52
67
71
53
Diviš
62
43
x
57
67
43
38
62
52
53
Fischer
67
57
57
x
81
57
57
62
67
63
Hilšer
76
57
67
81
x
43
57
71
76
66
Nerudová
38
19
43
57
43
x
48
33
29
39
Pavel
38
52
38
57
57
48
x
57
62
51
Středula
57
67
62
62
71
33
57
x
86
62
Zima
57
71
52
67
76
29
62
86
x
63
Kandidát
Průměrný podíl shod
56
Zdroj: Autoři na základě Aktuálně.cz 2022 a KohoVolit.eu 2022
102 Ukázka elektronické knihy