Dostupný advokát
• • • • •
Jako nejčastější příklady nemoci z povolání se uvádějí: syndrom karpálního tunelu, kontaktní alergický ekzém, svrab (sarkoptóza), zánět průdušek (astma bronchiale), následují diagnózy přetížení různých částí těla (např. klouby ruky), artrózy, různá onemocnění kůže i plic.
Nově lze jako nemoc z povolání nahlašovat snad nejčastější problém dnešní doby: bolest zad, resp. chronickou bolest bederní páteře. Taková diagnóza by se typicky měla týkat osob vykonávajících náročnou fyzickou práci, zahrnující zvedání těžkých předmětů (zdravotní sestry, skladníci), kdy se udává pravděpodobnost daných problémů o 40–60 % vyšší oproti běžné populaci. Úředníci, kteří využívají malý notebook namísto obrazovky v úrovni svých očí, následkem čehož se hrbí, by se tedy spíše než na možné odškodnění měli zaměřit na ergonomii pracoviště.
Asi mám nemoc z povolání… Domněnka nikomu k žádnému nároku nepostačí. Existenci nemoci z povolání může prohlásit pouze lékař, a dokonce pouze specializované pracoviště zaměřené na pra‑ covnělékařské posudky. Potvrdí‑li dané pracoviště nemoc z povolání, lze se obrátit na svého zaměstnavatele. Pokud popsané zdravotní potíže nespadají v danou chvíli do seznamu nemocí z povolání, ale zaměstnanec si je jist, že v této souvislosti nastaly, vyplatí se sledovat novelizace daného nařízení vlády. Lékař totiž jako nemoc z povolání může uznat i nemoc vzniklou před jejím zařazením do seznamu nemocí z povolání, a to od jejího zařazení do seznamu a za dobu nejvýše 3 let před jejím zařazením do seznamu. Pro uznání nároku není nutné pracovat v danou chvíli pro zaměstnavatele, u něhož nastaly podmínky, za nichž daná nemoc vzniká. Na dotyčného zaměstnavatele se lze obrátit i zpětně. Pokud nastaly dané podmínky u více zaměstnavatelů, je třeba se obrátit na toho posledního, u něhož zaměstnanec za těchto podmínek pracoval.
Tip: Dávejte pozor na to, že byť se nárok na odškodnění jako takový nepromlčuje, jednotlivá práva na plnění se promlčují v obecné tříleté lhůtě. Ta se počítá zpravidla
98
Pracovní právo
po uplynutí 1 roku, kdy je již nesporné, že došlo k trvalému poškození zdraví, a že nedojde ke zlepšení zdravotního stavu zaměstnance.
Povinnosti zaměstnavatele týkající se nemoci z povolání Zaměstnavatelé mají v souvislosti s bezpečností a ochranou zdraví při práci ze zákona povinnost: • vést evidenci zaměstnanců, u nichž byla uznána nemoc z povolání, která vznikla na jeho pracovištích, • uplatnit taková opatření na pracovišti, která odstraní či alespoň minimalizují rizikové faktory, které vyvolávají ohrožení nemocí z povolání nebo nemoc z povolání.
Na co mám nárok, pokud mám nemoc z povolání Zaměstnavatel je povinen stejně jako u pracovního úrazu poskytnout náhradu za: • věcnou škodu – tou může být například poplatek, který musel postižený zaplatit za lékařský posudek, • účelně vynaložené náklady spojené s léčením – léky, zdravotní pomůcky nehrazené pojišťovnou, • ztrátu na výdělku – jde o výplatu jakési „renty“ ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po zjištění nemoci z povolání. Náhrada přísluší zaměstnanci nejdéle do konce kalendářního měsíce, v němž dovršil věk 65 let nebo do data přiznání starobního důchodu, • bolest a ztížení společenského uplatnění. Pokud zaměstnanec na nemoc z povolání zemřel, mají pozůstalí nárok na léčebné výdaje a náklady spojené s pohřbem, náklady na výživu pozůstalých, na nemajetkovou újmu pozůstalých a na náhradu věcné škody dědicům. Zaměstnavatelé jsou povinni být pojištění, takže odškodnění následně zpravidla vyplácí pojišťovna. Bolestné se stejně jako u pracovního úrazu počítá podle tabulky. Počítá se přitom až po určité době poté, kdy byla nemoc zjištěna, aby zde byl předpoklad ustálení zdravotního stavu nemocného zaměstnance. Hodnota jednoho bodu činí 403,53 korun. Například
99
Dostupný advokát
u nejčastější nemoci z povolání, tj. poškození karpálních tunelů se vyplácí bolestné ve výši zhruba 150 bodů na jednu ruku. Vše záleží ale na konkrétním posudku lékaře.
Výpověď z důvodu nemoci z povolání Pokud zaměstnanec pozbyl zdravotní způsobilost pro výkon dosavadní práce v důsledku nemoci z povolání a není možné jej převést na jinou práci, je mu zaměstnavatel oprávněn dát výpověď z pracovního poměru. V takovém případě je ovšem povinen poskytnout mu odstupné ve výši dvanáctiná‑ sobku průměrného platu. Stejná povinnost se týká zaměstnavatele v případě, že pracovní poměr bude ukončen dohodou ze stejných důvodů.
Když se cítím pouze ohrožen nemocí z povolání… Jestliže se zdravotní stav pracovníka v důsledku podmínek na pracovišti zhoršuje, nicméně zhoršení nedosahuje takového stupně, aby mohlo být uznáno za nemoc z povolání, může požadovat s ohledem na svůj zdravotní stav převedení na jinou práci. Současně by měl požadovat doplatek mzdy do průměrného výdělku, kterého dosahoval před tímto převedením.
Diskriminace na pracovišti Někdo tvrdí, že mladí lidé jsou v dnešní době přecitlivělí. Někteří možná ano. Ale faktem zůstává, že nejen viditelný úraz nebo neviditelná vážná nemoc mohou z práce udělat noční můru. Kdo nezažil šikanu či bossing, těžko chápe jejich důsledky pro život. Diskriminace má však mnoho rovin. Typicky se může jednat o situaci, kdy jeden zaměstnanec bere za stejnou práci o mnoho tisíc méně než kolega. Nebo mu neumožňují chodit na školení, zatímco jeho kolegyně je na něm každý měsíc. Jak diskriminaci rozeznat a bránit se jí?
100 Ukázka elektronické knihy