97
Realizace výzkumného šetření
V rámci harmonogramu práce na vlastním výzkumu je nutné rozplánovat detailněji postup v časové ose od oslovení potenciálních respondentů či komunikačních partnerů přes vlastní sběr dat až po zpracování dat a jejich prezentaci. Při zvažování tohoto harmonogramu je nutné počítat s tím, že do celého procesu se může promítat celá řada proměnných, které nejsme schopni ovlivnit nebo je můžeme ovlivnit jen částečně. V případě závěrečných studentských prací se často setkáváme s tím, že studující si sice termínově naplánují oslovení a sběr dat, nicméně tyto časové předpoklady neodrážejí časové a pracovní možnosti (vycházejme z toho, že značné množství sbíraných dat obdržíme od sociálních pracovníků; např. reflexe jejich zkušenosti z praxe) oslovených komunikačních partnerů. Obdobně je tomu i v situaci, kdy je sběr dat plánován od klientů so ciálních služeb, případně široké veřejnosti. Například u cílové skupiny oslovované v rámci terénní sociální práce (drogově závislí, osoby pracující v sexbyznysu, lidé žijící v sociálně vyloučených lokalitách atd.) je nutné počítat s časovou náročností sběru informací, protože je obtížné domluvit si a udržet pevný termín pro sběr dat. Proto je do časového harmonogramu nutné kalkulovat i možné zdržení způsobené na straně oslovených respondentů, případně je nutné do časové osy zahrnout i časovou prodlevu způsobenou nutností připomenout osloveným komunikačním partnerům dotazník k vyplnění či termín k rozhovoru. Harmonogram práce u sběru dat je tedy nejčastěji tou částí časové osy, u které dochází k významnějším časovým prodlevám. Harmonogram práce může být zpracován v podstatě jakoukoliv formou, například volně psaným textem, případně přehlednější formou – tabulkově. Jako příklad, jak lze i pro potřeby závěrečných prací a jiných výzkumů harmonogram tabulkově zpracovat, poslouží tabulka 6. Následující sběr dat pak může probíhat různými způsoby (o metodách a technikách sběru dat pojednáváme blíže v předchozích kapitolách, zde se tedy již tomuto tématu podrobněji nevěnujeme). V sociální práci se ale asi nejčastěji setkáváme s osobními rozhovory, u kterých lze předpokládat potřebu audiozáznamu, případně se sběrem informací prostřednictvím dotazníkového šetření, a to jak elektronickou formou (různé odpovědníkové formuláře šířené e‑mailem či přes sociální sítě), tak prostřednictvím papírové formy (tištěné dotazníky). Je nutné si uvědomit, že u výzkumu v sociální práci je formu sběru dat potřeba uzpůsobit oslovené cílové skupině, přičemž každá forma má jistá úskalí. U elektronicky šířených dotazníků bývá pro studující v sociální práci častým problémem zahlcenost sociálních pracovníků administrativou a vlastní agendou, míra návratnosti způsobená těmito okolnostmi tedy nemusí být vysoká a je nutné počítat s potřebou
upomínky k vyplnění daného dotazníku, což s sebou nese další komunikační zátěž pro potenciální respondenty. Tab. 6 Harmonogram výzkumu (zdroj: vlastní, 2022) Teoretická konceptualizace formulace výzkumného problému
leden 2022
Rešerše tuzemské a zahraniční odborné literatury k tématu
únor až duben 2022
Sestavení výzkumných otázek a osnovy pro polořízené rozhovory
květen 2022
Výběr potenciálních organizací a komunikačních partnerů dle nastavených kritérií
první polovina června 2022
Oslovení potenciálních komunikačních partnerů s žádostí o rozhovor + sjednání termínu rozhovoru
druhá polovina června 2022
Sběr dat – polořízené rozhovory s komunikačními partnery
červenec až říjen 2022
Doslovný přepis rozhovorů
srpen až listopad 2022
Analýza získaných dat (i průběžně v rámci realizace rozhovorů)
září 2022 až leden 2023
Prezentace dat (sestavení závěrečné zprávy či výzkumné části závěrečné práce)
únor až duben 2023
V případě rozhovoru je pak nutné si uvědomit, že ten začíná přípravou setkání s aktérem (Mišovič, 2019), přičemž bychom jej měli informovat o důležitých skutečnostech vztahujících se k danému setkání, tedy informovat jej o naší práci a k čemu bude rozhovor použit, a měli bychom mu přiblížit účel výzkumu, časové nároky na společný rozhovor, místo, podmínky a způsob záznamu rozhovoru. K vlastnímu rozhovoru bychom měli vhodně vybírat místo a okolnosti. Zvlášť výzkumy v sociální práci na to mohou být citlivé, neboť se s komunikačními partnery často setkáváme v terénu – na ulici, na hřišti, v sociálně vyloučené lokalitě, případně v pobytové sociální službě (domov pro seniory, denní a týdenní stacionář atd.). Při výběru místa k rozhovoru je tedy nutné volit vhodný prostor, jednak abychom nebyli v průběhu sběru dat pokud možno ničím ani nikým rušeni, jednak ale také proto, abychom případně nerušili chod zařízení nebo ostatní klienty, děláme‑li rozhovor přímo v organizaci. Samozřejmě platí, že pokud vstupujeme do organizace, je nutné předem obvykle vyřešit čtyři problémy – při zkoumání instituce musíme získat přístup do této instituce, vyjasnit možnosti přístupu k určitým osobám, zajistit povolení a souhlas s provedením výzkumu a vyjasnit otázku ochrany dat, popřípadě jejich anonymizaci (Hendl, Remr, 2017). Také vyřešení těchto témat vyžaduje určitou časovou náročnost, kterou bychom neměli opomenout zohlednit v připravovaném harmonogramu práce (viz výše).
98
Pozn.: Studující často řeší otázku, zda do příloh své závěrečné práce (absolventská, bakalářská, diplomová) přikládat i doslovné přepisy rozhovorů. V tomto ohledu je třeba zvážit několik otázek – jednak zda bychom umístěním rozhovorů do přílohy, a tím jejich zveřejněním, neporušili slíbenou anonymizaci dat (tedy zda komunikační partneři v rozhovorech neuvádějí nějaké informace, podle kterých by byli rozpoznatelní), jednak je důležité si odpovědět i na otázku, k čemu bude přiložení přepisů rozhovorů pro práci prospěšné a zda s odkazy na tyto přílohy budeme v práci nějak pracovat. Pokud se studující rozhodne z jakéhokoliv důvodu přepisy rozhovorů nepřiložit, měl by tuto skutečnost včetně důvodu uvést do metodiky své práce. Přepisy rozhovorů včetně jejich nahrávek by pak měly být uloženy v osobním archivu. Totéž platí i pro vyplněné dotazníky či jiný zdroj získaných dat.
99 Ukázka elektronické knihy
Realizace výzkumného šetření
Určitě je důležité zvážit i vhodnou formu záznamu rozhovoru, která by umožnovala přenositelnost zvukové či audiovizuální nahrávky mezi jednotlivými zařízeními – mezi mobilním telefonem či diktafonem a počítačem. V případě, kdy rozhovor nenahráváme audiovizuálně, ale zaznamenáváme formou poznámek, bychom měli zvážit, zda si poznámky budeme dělat v průběhu samotného rozhovoru, nebo až po něm. Například z osobní zkušenosti ze sběru dat od rodin žijících v sociálně vylouče ných lokalitách, kde jsme rozhovory nezaznamenávali na diktafon, se nám osvědčilo zaznamenávat poznatky z rozhovoru bezprostředně po skončení sběru dat. Záznam poznámek v průběhu rozhovoru nebyl vhodný – působil rušivě a během zapisování měl respondent tendenci odcházet od stolu a věnovat se přítomným dětem, bylo tedy poté obtížné opět v rozhovoru navázat. I proto docházeli do rodiny tazatelé ve dvojici, aby si lépe zapamatovali detaily z rozhovoru, které po odchodu z rodiny zaznamenali. Tím chceme zároveň poukázat i na to, že pro způsob zaznamenávání dat je důležité zvolit nejen vhodnou formu, ale zvážit i další okolnosti. V takovýchto situacích je potřebné získaná data rovnou i analyzovat (ideálně po jednotlivých rozhovorech). Takto lze případně odhalit i některé nedostatky ve vlastním výzkumu a včas vše eventuálně opravit či reformulovat (Zandlová, 2019). Je nutné si uvědomit, že bychom posbíraná data měli také vhodnou formou a po dostatečnou dobu archivovat pro případné pozdější potřeby. Tento fakt je i v souladu s etickými zásadami výzkumné práce; například dokument Zásady výzkumné práce a zveřejňování poznatků a výsledků výzkumu uvádí požadavek o „uchovávání primárních dat a dokumentace všech podstatných výsledků po dobu obvyklou v příslušné disciplíně, pokud tomu nebrání jiné závazky a předpisy“ (Etický kodex JU, příloha č. 1).