Když tě dál ohrožuje moje vlastní existence a neschopnost. Mám tě chránit, všechny draky mám za úkol chránit. Až mi dojde poslední kapka, budeme se snad muset rozloučit? Cítím se tak vinná, já vím, že mi pomáháš z vlastní vůle, ale přece jen je to riskantní a cítím, že nedělám to, čím mě Aurios pověřil. Neumím si ani představit, že bys kvůli mně měla zemřít. Jenže, tohle riziko je stále větší a já nevím, jak s tím dál bojovat,“ promlouvala třesoucím se hlasem, když si uvědomila všechno to nebezpečí. Fynifa jí toho chtěla tolik říct, ale teď nemohla. Místo toho ji jen objala křídlem a Asmon začaly po tvářích stékat slzy. Tiskla se k ní a v duchu se modlila, aby taková situace nikdy nenastala. Zbytek času strávila u Fynify a čekala až se Arkki s Onnekasem vrátí. Dvojice se již přibližovala k Elonoru s ampulkou naplněnou tím nejjemnějším prachem z okrajů pouště. Přistáli poblíž, Arkki seskočila a vydala se k Asmon. Ta se snažila zakrýt rudé oči, ale pochopitelně se jí to nepodařilo. Arkki si toho všimla, ale rozhodla se to nekomentovat. „Mám yaryar i prach. Můžeme to dokončit?“ věnovala se hlavnímu tématu. Asmon přikývla a obě se vydaly zpět dolů ke kotlíku. Podle receptu se nejdříve přisype prach, pečlivě se promíchá, dokud se v kouzelném roztoku nerozpustí. Poté se přidá pár okvětních lístků z byliny a nakonec se vhodí pero. Arkki ho Asmon podala beze slova a nastala chvíle napětí. Asmon měla ruku s perem přímo nad kotlíkem a doufala, že to vyjde. Povolila sevření a pírko pomalu klesalo na hladinu. Když se dotklo kapaliny, barva se změnila na rudou a místnost ovál proud vzduchu. Vyšlo to. Obě dívky neskrývaly radost. 98
„Skvěle! Dokázala jsi to!“ zvolala obdivně Arkki. Asmon se snažila tvářit skromně, ale moc se jí to nedařilo. Měla opravdu radost z prvního lektvaru a zároveň úspěšně dokončeného. A s vědomím, jak účinný preparát to je. Přišla k regálům plných prázdných lahviček a jednu vzala, přelila obsah do ní, zašpuntovala a vložila jej do tašky. „Dobře, jedna část úkolu splněna. Teď se musíme poradit opět na dalším postupu.“ Arkki kývne a čtveřice se vydává opět nahoru. „Výborně,“ pochvaluje si Onneka, „elixír je hotov, teď už jen zbývá sestavit plán, k dopadení Odia.“ „Ano, to bude pravděpodobně problém,“ naznačuje Fynifa, která od začátku s plánem úplně nesouhlasí. „Ano, bude to složité, ale ne nemožné. Musíme se vydat ke klanu. Co nejvíc nepozorovaně,“ začíná polemizovat Onnekas. „Onneku, jak se chceš při naší velikosti, schovávat poblíž opevnění Vlčáků? Vždyť víš, že je plná stráží,“ namítá opět Fynifa. „Musíme se držet v dostatečné vzdálenosti. Odios nebude zalezlý celou dobu. Vyjde ven se skupinou, zaútočit na další bojovníky pro účely Adunyo Nyr. A to bude naše šance. Musíme skupinu přemoct za každou cenu, Sledovat je na místo, kde bude bezpečné zaútočit, pochopitelně dál od sídla Vlčáků. Já myslím, že máme šanci. Odia zajmeme a donutíme ho mluvit,“ říká s jistotou Onnekas. Fynifa začíná pomalu ustupovat, ví, že Onnekase nepřesvědčí o tom, jak je to riskantní pro ně všechny. Ale její loajalita je silnější a do akce dá vše, co jen může. 99
„Možná ale bude bezpečnější a nejen to, ale i takticky výhodnější, když se do lesa k sídlu vydáme jen my s Asmon,“ říká Arkki. „Ano, plně souhlasím. Zaprvé je naším největším úkolem chránit váš život za cenu našeho a zadruhé se v lese těžko skryjete. Tenhle úkol musí připadnout jen na nás,“ souhlasí Asmon a obě dívky na sebe kývnou. Onnekase se zmocňuje též ochranářský pud a nechce to dovolit, nicméně si uvědomuje, že z taktického hlediska mají dívky pravdu a zvýší se tak pravděpodobnost úspěchu. Po odmlce se Onnekas znovu vyjádří: „Dobře. Nerad, ale souhlasím s tím, nicméně je tu problém v tom, že neznáme strukturu opevnění a nevíme jakým směrem se vydají. Jak se tedy dorozumíme a jak zaútočíme?“ Asmon chvíli přemýšlí, ale nakonec se rozhodne to rozseknout: „Poslouchejte, uděláme to takhle. Vy počkáte na mýtině před lesem. My mezitím obhlídneme opevnění a skryjeme se poblíž východu až ho najdeme. Počkáme, jak dlouho bude třeba a potom budeme skupinu pronásledovat. Pravděpodobně využijí vlky a budou postupovat rychle. Pokusíme se jít po stopách a až se dostaneme do bezpečné vzdálenosti od Vlčáků, vychrlím co největší plamen vysoko do vzduchu. Tím dám jasné znamení a zároveň tím udám přesnou polohu. Vydáte se pro nás a následně budeme pronásledovat skupinu ze vzduchu a v té nejvhodnější příležitosti tvrdě a nečekaně zaútočíme přímo seshora.“ Onnekasovi se plán zamlouvá, zdá se dosti proveditelný. Fynifa poslouchá a líbí se jí, jak Asmon uvažuje a že se do toho tak sebevědomě vrhla. Se ctí bojovníka a zároveň se zákeřnou taktikou. 100 Ukázka elektronické knihy