Tabulka 6. Reciprocita rolí u vážných forem partnerského násilí Obtěžování
Nikdy Oběť
98 |
2%
91 % 9 %
7%
100 %
Nikdy
86 %
2%
88 %
Oběť
6%
6%
12 %
92 %
8%
100 %
92 %
1%
93 %
Nikdy Oběť
3%
4%
7 %
95 %
5%
100 %
Nikdy
91 %
1%
93 %
Oběť
3%
5%
7 %
94 %
6%
100 %
Nikdy
85 %
3%
88 %
Oběť
7%
5%
12 %
92 %
8%
100 %
Celkem Kontakty – omezování
89 %
5%
Celkem Napadení
celkem
5%
Celkem Vyhrožování ublížením
spáchal/a
94 %
Celkem Nucený sex
Nikdy
Celkem
Poznámka: Všechny vztahy signifikantní (p< 0,05). Tabulka 7. Reciprocita rolí u přechodových forem partnerského násilí Ničení věcí
Nikdy
Spáchal/a
Celkem
Nikdy
78 %
3%
82 %
Oběť
8%
10 %
18 %
85 %
15 %
100 %
Nikdy
82 %
2%
85 %
Oběť
6%
9%
15 %
88 %
11 %
100 %
79 %
1%
81 %
8%
10 %
19 %
88 %
11 %
100 %
Celkem Facka Celkem Nucený souhlas
Nikdy Oběť
Celkem
Poznámka: Všechny vztahy signifikantní (p< 0,05).
Přechodové formy charakterizuje přirozeně především mírný pokles podílu jedinců stojících mimo. U exponovaných osob platí, že podíl symetrického a jednostranného zapojení je zhruba stejný, podíl reciprocity činí zhruba 10 % (tabulka 7). Obsah položek naznačuje určitý mocenský nepoměr, proto není překvapením vyšší podíl obětí
v porovnání s podílem „čistých pachatelů“. Ochota přiznávat pachatelství se v self-reportovém výzkumu ukazuje jako o něco menší: rozdíl ovšem není propastný, největší nacházíme u vynucovaného souhlasu, kde se jeví jako poněkud obtížnější identifikace vlastní role pachatele. O aktuální podobě partnerských vztahů vypovídá velmi plasticky tabulka 8, do níž spadají běžnější formy partnerského násilí. Nebudeme nyní diskutovat otázku, do jaké míry může být žárlivost projevem kvalitního vztahu, z kontextu výzkumu i ze znění položky plyne, že jde o jednání přinejmenším obtěžující. Navíc platí, že se s těmito projevy nesetkává pouhá polovina dotázaných, přitom není tak důležité, že 28 % se do „scén“ zapojuje vyrovnaně v obou rolích. Stejně tak 23 % oboustranně kontrolujících (může mít ovšem ráz skutečné- | 99 ho pronásledování) se zdá být poměrně vysokým číslem, jakkoli je třeba brát v úvahu, že pro zařazení do kategorie stačilo jednorázové zapojení. Tabulka 8. Reciprocita rolí u běžně rozšířených forem partnerského násilí Žárlivost
Nikdy
Spáchal/a
Celkem
Nikdy
53 %
6%
59 %
Oběť
13 %
28 %
41 %
Celkem Kontrola
65 %
35 %
100 %
Nikdy
61 %
4%
65 %
Oběť
12 %
23 %
35 %
73 %
27 %
100 %
Celkem Rozchod – hrozba
Nikdy
64 %
4%
71 %
Oběť
8%
22 %
29 %
72 %
28 %
100 %
Nikdy
74 %
3%
77 %
Oběť
6%
17 %
23 %
Celkem Urážky Celkem Finance Celkem
80 %
20 %
100 %
Nikdy
64 %
4%
69 %
Oběť
12 %
20 %
31 %
76 %
24 %
100 %
Poznámka: Všechny vztahy signifikantní (p< 0,05).
U hrozby rozchodem lze připustit, že v některých případech může zahrnovat obrannou reakci (kterou respondenti přece jen přiznávají ochotněji). V oblasti financí sice může jít o násilí ve smyslu nepřispívání na domácnost, ale stejně tak o zneužívání společných prostředků,
což je přece jen něco trochu jiného. Zde bychom potřebovali detailnější odlišení různých „skutkových podstat“. Také u těchto položek stojí za připomenutí, že situace mužů a žen se výrazněji neodlišuje.
4.4 Potenciál měření symbolického násilí V závěru se ještě vrátíme k nově zařazené položce nuceného souhlasu. I když se do modelu faktorové analýzy nezapojila výraznějším způsobem, neznamená to její diskvalifikaci, zůstává spíše jen doplňkovým, relativně specifickým indikátorem, který ovšem do baterie vhodně za100 | padá. Můžeme to brát i jako pobídku k dalšímu operacionálnímu rozpracování v příštích výzkumech. Její analytický potenciál naznačuje souvislost s věkem, když větší zkušenost s vynucovaným souhlasem zaznamenaly starší věkové kategorie (vliv pohlaví nebo vzdělání nebyl prokázán). Těžko však můžeme vyvozovat přítomnost nějakého generačního posunu, může jít o pouhou kumulaci zkušeností za delší životní období. Tabulka 9. Symbolické násilí podle věku Nucený souhlas Nikdy
Ano
CELKEM
do 30 let
87 %
13 %
100 %
31 až 45
82 %
18 %
100 %
46 až 60
79 %
21 %
100 %
61 a více
77 %
23 %
100 %
Celkem
81 %
19 %
100 %
Poznámka: N = 1592, p < 0,05
Považujeme za logické ptát se, zda přiznaná zkušenost s tlakem na souhlas není podpořena názorem, že v takové situaci nemá cenu projevovat odpor, který jsme zachytili v jiné části dotazníku, kde se v této věci víceméně souhlasně vyjádřilo 42 % dotázaných. Otázka na legitimitu nesouhlasu může být užitečná i v dalších souvislostech, neboť statisticky vysoce signifikantní je například vztah mezi urážkami a názorovou poddajností, jak ho ilustruje graf 3. Proto jsme se rozhodli vytvořit pro indikaci symbolického násilí jednoduchý součtový index z obou souhlasných odpovědí u položek viktimizace a postoje k nesouhlasu, kde hodnota 2 znamená souběh zkušenosti a kognitivního přijetí, což hodnotíme jako relativně vyšší
Ukázka elektronické knihy