pocit dobře znal. Prohlíželi si fotografie na stěnách. Stovky dvouuncových lahví od alkoholu. Objednal si další kávu a talířek vanilkové zmrzliny. Když odcházel, bylo skoro sedm a on se vracel pěšky zpět do Seven Seas. Měl tam vzkaz od Reda, zastrčil ho do kapsy, vystoupal po schodech nahoru, nakrmil kočku a šel spát. Do Bell Chase se vydal ještě za ranního šera. Zaparkoval náklaďák a přešel dvůr. Kolem cvičné nádrže a budov z ocelové konstrukce. Odemkl železné dveře, přešel do provozní místnosti, rozsvítil, zapnul vařič a sundal kávu a filtry. Oiler dorazil kolem půl sedmé. Jsem si myslel, že to budeš ty, řekl mu. Jo? A jaks na to přišel? Prostě jsem si řekl, že ti bude chvíli trvat, než si zvykneš a dokážeš se v tom blázinci vyspat. Nastěhoval ses tam, že jo? Jo. V pohodě. Co se stalo? Měls další návštěvu? Spíš několik. U mě se dveře netrhnou. Oiler si nalil šálek kávy a zamíchal ji plastovou lžičkou. Tak proto ses přestěhoval? Jo. Ale ono asi bylo načase. Jimmy říkal, že už přesluhuju. A Jimmy to musel vědět. Doufám, že ne. Víš, že se taky potápěl? Ještě ve skafandru. Ne. To jsem nevěděl. Mohl to bejt pohled do budoucnosti. Možná by ses nad tím měl zamyslet. To slýchám často. Jen mě překvapuje, že ještě nikdo nenavštívil tebe. Jsem něco takovýho říkal? Cože, misionáři? Tak, misionáři. Ale neřekls jim, kde jsi schoval toho chybějícího pasažéra, že ne?
97
Ne. Zkoušeli to ze mě vymlátit, ale já ani necekl. Nakonec mi na koule pověsili jednadvacítku, ale já jen zaťal zuby. To je nechutný, dělat takový věci. V kolik odjíždíš? Jedeme až zítra. Co se stalo? Nemůžu říct. Myslíš, že tam to letadlo furt je? Nevím. Na vytažení by byl potřeba pořádnej jeřáb a taky pěkně velká loď, na kterou by se dalo položit. Podle mě to udělaj v noci. Furt pročítáš noviny? Ne. Vzdal jsem to. Oiler se natáhl pro konvici s kávou, dolil si šálek a vrátil ji zpět. Celý by to prostě mohlo zmizet. To by bylo hezký. Ale ty si nemyslíš, že to bude hezký. Asi ne. Ráno se vydali po proudu řeky v Redově starém Fordu Galaxie. Co to je, třistadevadesátka? Ne, čtyřistadvacetosmička. Zkusím na to sehnat nějaký CJ hlavy. Mám tu vačku, kterou jsem ještě nikdy nepoužil. Ty už se v autech nehrabeš? Ne. Vzdal jsem to. Ale furt máš to maserati. Jo. Ale moc s ním nejezdím. Což mi dělá starosti. Začne odcházet těsnění hlav, do pístů se ti dostane voda a chytnou rez. Mimo jiný teda. A proč zrovna tohle auto? Nevím. Není rychlý jako Boxer. Nebo Countach. Ale je líp postavený. Nepadaj z něj věci. Mangustu? Možná. Vypadá dobře. V zatáčkách naprosto nepřekonatelný. S tou třistapadesátjedničkou by se daly dělat věci, ale musel bys
98
tam dát lepší převodovku. A třistaosmička, ta samozřejmě nepředjede ani tlusťocha. Navíc se blbě sháněj. Takže Bora. Že je moc měkká? Ne. Naklání se, ale jen do určitý míry. A na ty pežoťácký šílenosti si asi zvykneš. Fakt jde o estetiku. Bora je nejhezčí auto. Tak to prostě je. Bez diskusí. Kdybych ji měl, tak bych jí ujezdil kola. O tom ani na chvíli nepochybuju. Jak rychle vlastně jezděj ty formule? Formule jedna přes tři kila. Akorát že se ti to povede jen na málo místech. Třeba na rovince Mulsanne v Sarthe. Kolik jezděj formule dvě, to netuším. Nemají totiž tachometr. Po několika okruzích stejně víš akorát to, že nejedeš dost rychle. Do jakýho největšího problému ses dostal? Prachy. Jak jinak. Když budeme mluvit jen o káře, tak jsou vždycky dva druhy poruch. Ty, který nedokážeš spravit, a ty, co jsi u nich vůbec netušil, že by potřebovaly spravit. Když se ti něco podělá uprostřed závodu, tak můžeš jen pokrčit ramenama. Ale když se ti nepodaří trefit nastavení podvozku, tak tě to stojí několik sekund kolo co kolo… No. Nám se nikdy nepodařilo to auto vyladit. Takže nakonec skončíš tak, že si musíš hrát s tlakem v pneumatikách. Jinak vnitřní, jinak vnější. Říkáš si, že dokážeš řídit cokoli, ale takhle se závodit nedá. Nikdy jsi neřídil dragstery? Ne. Ty? Taky ne. Mám z nich hrůzu. Jednou mi zavolal Frank a říká: zastavím se u tebe a vyzvednu tě. Chci ti něco ukázat. Takže jsme se jeli podívat, co s bráchou vytvořil, jdeme za jejich barák a oni odhoděj plachtu. Jako kdyby odhalovali nějaký umělecký dílo. Nějak schrastili dva starý motory hemi z chryslera tři sta devadesát jedna a spojili je obřím kloubem Spicer. Na ty motory pak ještě posadili dva turbokompresory šestsetsedmdesátjedničky GMC. Nikdy si u toho nenechali změřit výkon, ale ty čísla by byly ohromný. Frank říkal, že
99
Ukázka elektronické knihy