Tomův nápad
„Dobré ráno, děvčata! Jaká byla make-upová párty?“ Stelina mamnika přešla přes pokoj až k oknu a vytáhla žaluzie. „Víte, že už je deset hodin? Do kolika jste včera večer ponocovaly?“ Stela zasténala, přetočila se na bok a otevřela oči. Na nepatrný okamžik jí mysl zcela vypnula a ona jen sledovala, jak se Hana vrtí v posteli naproti ní. Pak se o ni ale pod dekou otřela Luciina noha a ona si vzpomněla. Rychle se posadila a spatřila Lucii, jak si protírá oči a rozhlíží se kolem. „Vida, vida, ahoj, já jsem Stelina máma, Rachel. Myslím, že se ještě neznáme.“ Stelina maminka stála před Lucií ve sportovních kraťasech a zářivě oranžovém běžeckém tílku a v ruce držela hrnek s kouřící kávou. „Ehm, tohle je –“ začala Stela. „Dobrý den, já jsem Lucie,“ představila se Lucie. „Nedávno jsem přistoupila do Steliny třídy. Stela ke mně byla moc milá a pozvala mě na přespávačku.“ Zářivě se usmála, sedla si a napřáhla ruku. „Moc mě těší.“
97
KAREN INGLISOVÁ
Stela ucítila, jak jí hoří tváře. Její maminka se na okamžik odmlčela, pak napřáhla k Lucii ruku a pronesla: „Mě také moc těší, milá Lucie. A jaké máš slušné vychování!“ „Stela byla tak laskavá a půjčila mi svoje pýžamo,“ pokračovala Lucie. Stela znovu ucítila horkost v obličeji, ale Luciina výslovnost její maminku jen rozesmála. „No, vzhledem k tomu, kolik má návštěv, jsem vážně ráda, že má celý šuplík pýžam!" Za nimi se ozvalo zavrzání skříně. Když se ohlédly, vyklonila se zpoza otevřených skříňových dveří Hana. „Jen se oblékám!“ prohlásila vesele. Stela zděšeně pohlédla na židli vedle Haniny postele – a ulehčeně vydechla. Luciin kabát, šaty a boty zmizely. „Tak fajn, děvčata, dole na stole máte nachystané cereálie a chléb. Dejte si, na co máte chuť. Já si jdu zaběhat. Pak mi musíte vyprávět úplně všechno o té včerejší oslavě. Tom taky před chvilkou teprve vstával. Pánbůh ví, v kolik hodin včera večer usnul. Měla jsem pocit, že probouzím mrtvolu.“ Paní Hokenová se otočila k odchodu a dívky se na sebe významně podívaly. OOO „Páni!“ vydechla Hana v okamžiku, kdy se dveře do pokoje zavřely. „Byla jsi skvělá, Lucie!“
98
TAJNÉ JEZERO – NÁVRAT
„Souhlas!“ přidala se Stela a zvedla rozevřené ruce, aby naznačila plný počet bodů. „Jen jsem se představila,“ prohlásila zmateně Lucie. „Myslela jsem to o Stelině třídě!“ upřesnila Hana, zatímco se hrabala ve svém batohu. Po chvilce vytáhla džíny a tričko. „To bylo geniální!“ Začala si natahovat džíny a přitom poskakovala na jedné noze. „A tvoje máma je pokaždé tak v pohodě, Stel!“ „Jo, je. Ale někdy umí být taky pěkně protivná.“ Stela se zahihňala a vyklouzla z postele. Hana si přes hlavu přetahovala triko a přitom se snažila odehnat z obličeje neposedné copy. „Uf! Konečně! Jak se vám líbí moje nové tričko?“ Zatočila se dokolečka. „Ty tam máš obrázek nějakých děvčat?“ Lucie popolezla na posteli o kousek dopředu. „Jo! To jsou Pixie Mix,“ usmála se Hana. „Jsou strašně cool!“ Lucie nakrčila nos. „Jak se tam pro všechno na světě dostaly?“ „Eh, potisk, řekla bych,“ prohlásila Hana nejistě. Stela zatím u komody otevírala šuplíky a vytahovala jednotlivé kusy oblečení. „Fajn, Lucie, teď ti půjčím nějaké věci na sebe. Zkus tyhle.“ Položila na postel vedle Lucie
99 Ukázka elektronické knihy