Svět je lepší, než si myslíte
německé nemusí bojovat s mocnou automobilovou lobby. Daň za nově koupené vozidlo se pohybuje mezi 85 až 150 procenty, luxusní vozy jsou zdaněny podstatně více než běžné osobní vozy.110 V samotné Kodani muselo v posledních letech ustoupit stovky parkovišť zeleni.111 Každopádně opatření, která se při pohledu z Německa zdají být (stále ještě) utopická, nám mohou ukázat, kde vývoj v naší zemi momentálně drhne. Jiné zkušenosti z Dánska mají ale obecnou platnost. Například poznatek, že projekty mají větší úspěch, když nejsou diktovány shora, když jsou do nich zapojeni a profitují z nich místní. Nebo že se vyplatí masivně investovat do přechodu velkých měst a aglomerací na obnovitelné energetické zdroje. Že vedle krátkodobých rozhodnutí jsou nezbytné zejména dlouhodobé strategie a plány realizace. Zkušenosti od sousedů mohou změnit svět. Zejména dnes, kdy lidé v mnoha zemích bojují s podobnými problémy, jako je klimatická krize, sociální nespravedlnost, rasismus. Všude na světě můžeme najít postupy, jak tyto problémy řešit. Když se podíváme do zemí, kde se lidem – a jejich vládám, už podařilo najít řešení různých problémů, získáme inspiraci, jak bychom mohli provést stejnou věc u sebe doma.
Pohled do minulosti Další otázku, kterou si můžeme položit při hledání X, je, zda „náš“ problém již někdo nevyřešil v minulosti. Když hledáme X v minulosti, nejde o to konstatovat, že dříve bylo všechno lepší. Naopak. Jde o to podívat se, jaké věci dříve fungovaly a jak lze jejich princip přenést do současnosti nebo obnovit jejich fungování.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS527697
A teď? Hledá se X
Začněme s naším brazilským příkladem. Když víme, že na konci 90. let minulého století se v boji proti epidemii AIDS v ekonomicky méně rozvinutých zemích ukázala jako účinný nástroj výroba generik a obcházení patentové ochrany, máme v rukou řešení, jak dnes zajistit očkování proti kovidu pro více lidí v ekonomicky diskriminovaných regionech světa. Můj partner Niklas Schenck se před několika lety při práci na své knize Die Krebsmafia seznámil s Manon Ress a Jamiem Lovem. Jde o dva aktivisty, kteří během epidemie AIDS výrazným způsobem přispěli k tomu, že došlo ke změně mezinárodních zákonů a úpravě patentové ochrany. Více než 20 let bojovali za spravedlivé zákony ohledně duševního vlastnictví, zejména pak ve farmaceutickém průmyslu. Niklas je kontaktoval krátce po vypuknutí pandemie koronaviru. Chtěl vědět, jaké ponaučení si lze odnést z jejich zkušenosti s epidemií AIDS. V rozhovoru zveřejněném v magazínu Süddeutsche Zei tung vyprávěla Manon Ress o tom, že si poprvé uvědomila, že patenty neslouží vždy dobru pacientů, když u její matky vypukla rakovina. Chemoterapie stála tehdy 80 000 dolarů. Matka nebyla pojištěná. Její děti si proto chtěly vzít úvěr, aby jí uhradily léčbu. Matka ale odmítla. Nechtěla totiž farmaceutickým firmám platit takovou sumu. Matka zemřela, aniž se jí dostalo potřebné péče. „Přitom výroba těch léků nestála téměř nic.“112 I v normálních časech zatěžuje pacienty fakt, že účinné léky jsou extrémně drahé, vysvětluje problém Jamie Love. Pacienti se k nim buď vůbec nedostanou, nebo je jejich nákup finančně zruinuje. V případě koronaviru se ještě přidala skutečnost, že lidé přišli o práci, někdy dokonce i o svůj dům. Jak dlouho bude pandemie koronaviru trvat, závisí na tom, jak brzy budou k dispozici testy, léky a vakcíny, zda budou cenově dostupné a zda se k nim dostanou lidé na celém světě. Patenty a ochranná práva zde představují překážku, říká Love. 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS527697
Svět je lepší, než si myslíte
Problém ale nechtějí řešit zrušením této ochrany a následným vyvlastněním. Místo toho předložili spolu s Kostarikou a Světovou zdravotnickou organizací (WHO) následující návrh: „Každá instituce, která financuje výzkum koronaviru, by měla mít ve svých smlouvách podmínku, že práva k výsledkům výzkumu se stanou součástí celosvětového registru, který bude zastřešovat Světová zdravotnická organizace. Firmy vlastnící stávající patenty budou vyzvány, aby své licence dobrovolně převedly do tohoto registru. Registru by konkurovali nejúspěšnější světoví výrobci generik. Všechny tyto firmy chtějí dodávat část enormního objemu, po kterém je dnes poptávka. Aby si zajistily podíl na trhu, snižují ceny. To monopolní firma nemůže nikdy dělat, neboť není nikdo, kdo by jí konkuroval. Tímto způsobem bychom se přiblížili adekvátní ceně za léky. Cena by zahrnovala výrobní náklady plus umírněný zisk. Farmaceutické koncerny s patentem by dostávaly licenční poplatek za každou dávku vyrobenou kdekoli na světě, takže by také profitovaly.“ Mezitím se tento registr skutečně etabloval. Dosud do něj ale žádný z velkých výrobců vakcín nevložil své patenty. Amnesty International vyzvala spolkovou vládu, aby přestala blokovat dočasné uvolnění patentu a tlačila na firmu BioNTech, aby se zapojila do registru. Konec konců její výzkum vakcíny proti koronaviru umožnily až miliony eur od daňových poplatníků.113 Problém s cenami za vakcíny není dodnes vyřešen. První úspěchy se už ale dostavují. Na konci roku 2021 poskytlo SCIC, největší výzkumné zařízení ve Španělsku, licence pro test protilátek. A americký farmaceutický koncern Merck začal sdílet licence pro léky na léčbu kovidu. Různí výrobci nyní mohou vyrábět lék pro 105 zemí, mezi kterými je Afghánistán, Bangladéš, Eritrea a Somálsko. Pohled do minulosti nám přináší novou perspektivu. Místo rezignace, že proti farmaceutickým koncernům nemáme vůbec šanci, nyní víme, že existují způsoby, jak dostat i mocné koncerny do úzkých. Že se to dosud 100
Ukázka elektronické knihy