96
Konkurenční zpravodajství
3.4.1
Primární zdroje
Uplatníme‑li požadavky základních kritérií na primární zdroje, i zde je možné dojít k závěru, že ne všechny tyto požadavky jsou vždy bezezbytku splněny. Přesto nám primární zdroje poskytují upřesnění některých zastaralých údajů a informací. Velmi často se stává, že pomocí primárních zdrojů získáme důležité informace využitelné ve zpravodajské analýze, jejíž výsledky budou použity ve strategickém rozhodování vrcholového vedení firmy. Dosti často se jedná o výstupy z tzv. systému včasného varování (viz oddíl 4.5.3). Údaje, data a informace pocházející z primárních zdrojů slouží k: 1. identifikaci změny, 2. upřesnění stávajícího vědění, 3. ověření, potvrzení stávajícího vědění. V mnohých případech také chybí požadavek konkrétnosti, případně i přesnosti. Z těchto důvodů je nutné hledat další, většinou netradiční primární zdroje.
3.4.2 Sekundární zdroje Uplatníme‑li na tento typ zdroje základní kritéria kvality, opět velmi často dojdeme k závěru, že většina sekundárních zdrojů tato kritéria kvality v celé požadované míře nesplňuje (zvláště požadavek aktuálnosti). Většinou se jedná o zdroje, ve kterých již příslušné informace byly vyhledány, strukturovány. Znamená to, že tyto informace někdo, někdy, za nějakým účelem, podle nějakého klíče již vyhledal. Tato okolnost způsobuje, že z těchto zdrojů získané údaje, data a informace nemusí vždy přesně vyhovovat našim požadavkům.
3.4.3
Terciární zdroje
Terciární zdroje shrnují zdroje sekundární. Většinou k terciárním zdrojům patří encyklopedie, různé „svodky“ apod. Tyto zdroje je možné využít k získání úvodního přehledu o možných sekundárních zdrojích poskytujících údaje, data a informace k našemu zkoumanému problému. Na základě zkušeností z podnikatelské praxe je možné konstatovat, že v mnohých případech je příslušnému pracovníkovi zatěžko zjišťovat v „terénu“ primární zdroje a následně je studovat, takže se spokojí s pouhým výběrem určité části z vhodně vybraných terciárních a sekundárních zdrojů, bez pochopení potřebného, zvláště pak aktuálního kontextu s řešeným problémem. Závěry vypracované z takto získaných informací jsou velmi často nepřesné, případně až zavádějící.
Zdroje sběru dat
V odborné literatuře z oblasti vojenského zpravodajství se používají další názvy jednotlivých zdrojů údajů, dat a informací. Ve většině případů jejich využití v procesech Compe-
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS527511
Zdroje dat a informací
97
titive Intelligence nepřipadá v úvahu, neboť u mnohých z nich není užití podnikatelskými subjekty povolené. Jejich případné použití v podnikatelském prostředí závisí na legálním způsobu realizace procesů získávání informací z těchto zdrojů, které je zde značně omezené. Uvádíme je pouze pro doplnění: ⚫ ⚫ ⚫ ⚫ ⚫ ⚫ ⚫ ⚫ ⚫
OSINT: zpravodajství z otevřených zdrojů. HUMINT: zpravodajství od osob. MASINT: vědecké a technické zpravodajství. SIGINT: signální zpravodajství. IMINT: obrazové zpravodajství. GEOINT: geospaciální zpravodajství. ELINT: elektronické zpravodajství (patří do SIGINT). FISING: zpravodajství cizích signálů (patří do SIGINT). COMINT: komunikační zpravodajství (patří do SIGINT).
3.4.4
Klasické zdroje dat
Seznam možných zdrojů, které se používají k získání informací o konkurenci, byl publikován již 23. května 1966 v článku doktora Wortha Wadeho v časopise Chemical Engineering a obsahuje celkem dvacet možných klasických zdrojů informací, viz tabulku 3.1 (Bergier, 1974). Tab. 3.1 Seznam dvaceti možných klasických zdrojů informací „1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.
Publikace a zprávy vydávané konkurencí a legální cestou získané zprávy o výrobních postupech. Informace, které otevřeně předají bývalí zaměstnanci konkurenční firmy. Studie trhů a zprávy od technických poradců. Finanční zprávy. Veletrhy, výstavy a brožury vydávané konkurenčními firmami. Analýza výrobků konkurence. Zprávy obchodních cestujících a nákupčích. Diskrétní vyptávání u pracovníků konkurenčních firem na technických kongresech. Pokusy o získání technických specialistů zaměstnaných u konkurence. Přímé tajné pozorování. Fingované nabízení zaměstnání pracovníkům konkurence bez seriózního úmyslu jejich přijetí, přičemž jediným cílem je vyzvědět od těchto osob závažné informace. Fingovaná jednání s konkurenční firmou vedená pod záminkou zájmu o získání licence na některý z jejich patentů. Používání profesionálních špionů k získávání informací. Přetahování zaměstnanců konkurenční firmy s cílem získat od nich informace. Přímé narušení vlastnických práv konkurence. Podplácení nákupčích nebo jiných zaměstnanců konkurenčních firem. Vpašování agentů mezi zaměstnance nebo technické specialisty konkurenčních firem. Ilegální odposlech u konkurence. Krádeže plánů, vzorků, dokumentů atd. Vydírání a různé jiné formy nátlaku.“
Zdroj: Bergier (1974)
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS527511
98
Konkurenční zpravodajství
Již při běžném pročtení tohoto seznamu možných zdrojů informací o konkurenci zjistíme, že ne všechny zdroje lze zařadit mezi zdroje etické, v některých případech ani mezi zdroje zákonné. Uvádíme je zde z toho důvodu, že je třeba o nich vědět, neboť aktivity CI konkurenčních firem nemusí být vždy v souladu s etikou či platnou právní normou. I na tyto aktivity konkurenčních firem musí být procesy naší Counter Competitive Intelligence připraveny (viz kapitoly 9 a 10).
3.4.5
Elektronické zdroje dat
V současné době, kdy je většina dat a informací uložena v elektronické podobě, je zřejmé, že žádný útvar Competitive Intelligence se ve své činnosti neobejde bez znalosti a následného využívání jejich elektronických zdrojů. Opět musíme zdůraznit, že v Competitive Intelligence je možné používat pouze otevřené, tedy legální zdroje. Tato elektronická data a informace mohou být uloženy na CD, DVD či jiných přenosných médiích. V podnikové praxi se ale pro uložení potřebných dat, údajů či informací nejčastěji používají webové stránky. Z tohoto důvodu se v dalším výkladu budeme věnovat pouze elektronickým zdrojům, které je možné nalézt na internetu. Využitím, zvláště pak „vytěžením“ těchto veřejných zdrojů je možné získat velké množství údajů a dat, které je možné zpracovat a následně využít ve zpravodajské analýze za účelem získání již dříve uvedené přidané hodnoty, jež vytváří ono požadované zpravodajství. Pro potřeby této práce je možné internetové elektronické zdroje rozdělit z hlediska účelu jejich existence do následujících skupin: 1. webové stránky firem, firem, institucí, zájmových skupin, 2. webové stránky různých encyklopedií, 3. sociální sítě, 4. elektronické zdroje sloužící k zábavě, odreagování, relaxaci apod. I když pro využití v Competitive Intelligence nelze vyloučit žádnou z výše uvedených skupin elektronických zdrojů (neboť i na zábavných stránkách či na sociálních sítích můžeme identifikovat například novou, dosud skrytou potřebu určitého tržního segmentu apod.), je zřejmé, že k nejvíce využívaným internetovým zdrojům budou patřit první tři skupiny. Podle tvorby těchto zdrojů je možné je dále členit na zdroje: 1. Nestrukturované: Údaje, data a informace jsou uloženy většinou v uceleném textu, z něhož je možné v některých případech pochopit i více souvislostí. 2. Strukturované: Údaje, data a informace jsou seřazeny (strukturovány) podle určité osnovy (struktury). Tyto zdroje jsou díky své struktuře přehlednější, lépe se v nich hledá potřebný údaj či informace. Využití většiny takto vytvořených databází je ovšem zpoplatněné.
Ukázka elektronické knihy