pytláky představují supi noční můru. Přitahují pozornost k místu činu, když pytláci kupříkladu ilegálně znehybní nosorožce, aby mu brutálně odstranili roh, a nechají ho na místě zemřít. Jelikož se supi sletí na místo velmi rychle, dávají protipytlácké jednotce ze správy parku příležitost pachatele chytit při činu a při troše štěstí i zachránit zvířeti život.
Vzhledem k tomu, jak vypadalo ráno, se nám ulevilo, že jsme se odpoledne měli na co těšit – toho, co v rozvrhu následovalo, jsem se nemohla dočkat, a určitě jsem nebyla sama. Po několika teoretických lekcích na dané téma jsme konečně dostali příležitost seznámit se s celou škálou uspávacích pistolí a naučit se, jak je používat. Po obědě jsme z jídelny zamířili dřevěnými vraty tábora do nedalekého koutu buše, kde pro nás nachystali pár stolů. Při bližším pohledu jsem téměř nabyla dojmu, že jsme se ocitli v kasárnách, soudě podle množství zbraní a techniky. Mezi křovisky tam na každé desce položené na páru podstavců byly naskládané rozmanité uspávací pušky a neuvěřitelná sbírka střel. Bylo nám řečeno, že nejdříve se naučíme, jak sestrojit střelu (což nebylo vůbec tak přímočaré, jak jsem očekávala), a poté, jak s ní správně zbraň nabít. Následně jsme strávili odpoledne zacilováním terčů, které nám instruktoři rozmístili po buši ve vzdálenosti zhruba pětadvaceti metrů. První lekcí, pokud jde o střely, je nejenom držet na paměti sílu užité látky, ale rovněž dát pozor na to, abyste střelu sestrojili bezchybně. To znamená nevyšplíchnout anestetikum během toho, co se ho snažíte vpravit do injekce, a zasunout do sebe všechny součástky 97
BUITINGOVA_veter.v.dzung_kn.bl.indd 97
30.05.2023 20:31 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS527305
přesně tak, jak je nutné. Když nějaký krok pokazíte, hrozí, že jste sestavili projektil plný sloního anestetika, který nevystřelí z hlavně zbraně ven, ale místo toho vybuchne a rozletí se dozadu… na vás. Ačkoliv jsem ještě nebyla žádná odbornice, už jsem toho věděla dost, aby mi bylo jasné, že takovému scénáři je nejlepší se vyhnout. Sestrojení střely zahrnovalo překvapivé množství komponentů, se kterými se muselo správně nakládat, abyste provedli každý krok bezchybně, což se snadněji řekne, než udělá. To odpoledne jsem visela instruktorce na rtech, když nám vše vysvětlovala, a někdy před setměním mi to začalo jít. Druhý den jsme se pořádně vyspalí, s odpočatou myslí a plným žaludkem vrátili hned ráno ke stolům, připravení opět trénovat. Měli jsme na to vyhrazené celé dopoledne, a alespoň já jsem si byla jistá, že v mém případě bude celý ten čas potřeba. Žasla jsem nad nasazením instruktorů, kteří dostali za úkol dovést naši skupinu zelenáčů do bodu, kdy budeme schopní viset z vrtulníku a bezpečně vstřelit jedny z nejnebezpečnějších farmak na světě do těl jedněch z celosvětově nejnebezpečnějších zvířat. Metodicky jsme se probírali rozličnými systémy uspávání a různými uspávacími pistolemi a učili se tajné triky, jak na ně. Zopakovali jsme si kombinace anestetik, které lze a nelze v injekci použít, a prodiskutovali jsme každý představitelný scénář, jakému jsme mohli být venku v buši o samotě vystaveni. Zároveň jsme si znovu prošli fyziku letu a vynasnažili se pochopit všechny balistické faktory, které působí od chvíle, kdy střela vyletí z pistole, po dobu, než dosáhne svého cíle – což je docela věda, jak jsem zjišťovala. Nejspíš totiž budeme mířit z otevřených dveří rychle letící helikoptéry nebo z korby chvátajícího pick-upu, a náš cíl navíc patrně nezůstane ochotně stát bez hnutí na místě. Člověku se točí hlava z toho, jak 98
BUITINGOVA_veter.v.dzung_kn.bl.indd 98
30.05.2023 20:31 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS527305
rychle promýšlí a propočítává všechno možné, hmotnost zvířete – na níž závisí potřebná dávka anestetika –, tloušťku kůže, reakci na znehybnění i obecnou fyziologii, a nadto se potýká s přírodními silami. I kdybych předpokládala, že za takových okolností dokážu vpravit anestetikum do střely pevnou rukou, neumím si představit, že bych zvíře vůbec trefila. Tady v tom kontrolovaném prostředí možná, ale připadalo mi, že správně zamířit v kontextu všech proměnných vyžaduje nadlidské schopnosti. Nicméně se zdálo, že naši instruktoři to všechno vzali v potaz a přišli na řešení. To řešení mělo jméno – Jessica. S Jessicou jsem se seznámila ještě toho dne, když jsme se shromáždili na mýtině zhruba dvacet minut od tábora. Bylo nám řečeno, že před sebou máme dlouhé odpoledne, ale stále jsme nevěděli, co přesně čekat. U velké části programu se počítalo s tím, že se možná bude muset upravit, protože výrazně závisel mimo jiné na počasí, zejména na venkovní teplotě. Odchyty se mohou provádět pouze v určitou denní dobu – obyčejně časně zrána nebo pozdě v noci. Dělá se to tak proto, aby se zvíře nepodrobovalo zbytečně velké zátěži vyplývající z denního horka. Dalším faktorem ke zvážení při plánování odchytu je to, kdy je dané zvíře pravděpodobně nejaktivnější. Snažit se odchytit leoparda uprostřed dne, kdy většinou spí a na vaše návnady není zvědavý, nemá cenu, a to ani s pomocí pana Kleina. Poté co jsme se na obědě dostatečně nadlábli a pořádně se namazali opalovacím krémem, poskládali jsme se na korby pick-upů a vyjeli do buše. Jak jsme se řítili křovisky, pevně jsem svírala zábradlí podél korby. Pokaždé když vozidlo najelo na kořen stromu nebo kámen, nadskočily mi nohy nad podlahu a nebylo těžké si 99
BUITINGOVA_veter.v.dzung_kn.bl.indd 99
Ukázka elektronické knihy
30.05.2023 20:31