monografie Neue soziale Bewegungen in der Bundesrepublik 381 a Die sozialen Bewegungen in Deutschland seit 1945. Ein Handbuch.382
Zničte, co vás ničí: fáze 1970–1974 Fáze první poloviny 70. let byla charakteristická dvěma protichůdnými pohyby: na straně jedné došlo ke vzniku nejradikálnějších částí z poraženého protestního hnutí roku 1968, zejména teroristických skupin a tzv. K-skupin, na straně druhé probíhal pokus o „reformu shora“ vedený sociálnědemokratickým kancléřem Willy Brandtem (1969–1974). Dalším jevem bylo pozvolné vznikání (post)moderní občanské společnosti konstitující se zejména na základě kooperace nemilitantních skupin levicového hnutí (Spontis) s angažovanými občany v konkrétních, často lokálních otázkách. Část hnutí roku 1968 dočasně – zhruba do nástupu Helmuta Schmid ta jako kancléře (1974) a otevření tématu výstavby jaderných elektráren – uvěřila v možnost reformy shora, a tak či onak podporovala Brandtův sociálnědemokratický reformismus. Mnozí jeho zástupci vstoupili do SPD, zejména do mládežnické organizace SPD Jusos.383 Brandt byl respektován nejen pro koncept východní politiky, demokratizace,384 výstavby sociálního státu a univerzitních reforem, ale i pro gesto amnestie pro pachatele méně závažných trestných činů v rámci nepokojů v letech 1967–1969. Přesto se jednalo o „předběžnou integraci“, která neměla dlouhého trvání. Její konec se rýsoval již v závěru Brandtova kancléřství, např. v rámci Výnosu proti radikálům,385 který byl v prostředí mimoparlamentní opozice386 interpretován jako porušení základních lidských práv 381 R. Roth – D. Rucht: Neue soziale Bewegungen. 382 Roland Roth – Dieter Rucht (ed.): Die sozialen Bewegungen in Deutschland seit 1945. Ein Handbuch, Frankfurt: Campus Verlag 2008. Srovnej s: Donatella Della Porta – Dieter Rucht: Left-libertarian movements in context: A comparison of Italy and West Germany, 1965–1990, Berlin: Wissenschaftszentrum Berlin für Sozialforschung 1991. 383 V letech 1969–1972 došlo k nárůstu členů SPD o jednu čtvrtinu. Viz P. Hockenos: Joschka Fischer and the Making, s. 132. 384 Symbolické se stalo heslo z nástupnické Brandtovy řeči v Spolkovém sněmu z 28. října 1969: „Chceme se odvážit k hlubší demokracii“ („Wir wollen mehr Demokratie wagen“). 385 Oficiální název normy zněl Grundsätze zur Frage der verfassungsfeindlichen Kräfte im öffentlichen Dienst. V názvu se objevovalo právně problematické slovo verfassungsfeindlich. Bylo zavádějící v tom, že k zákazu výkonu povolání stačilo odhalené „závadné“ smýšlení, nikoliv prokazatelné porušení zákonů. Kritiky byl tento termín srovnáván s pojmem volksfeindlich z třicátých let 20. století. 386 V Německu je pro „mimoparlamentární opozici“ (nejen) z let 1967–1969 zavedený pojem „APO“ (ausserparlamentarische Opposition). 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS526991