t Volební chování je také úzce spjato s volební účastí. Doposud se nepodařilo vyvodit pravidelně se opakující, neměnné a univerzální dopady vlivu sociální třídy a dalších výše zmíněných faktorů na toto chování, které ovlivňuje mnoho faktorů, jež se politické subjekty snaží analyzovat a využívat ve svůj prospěch. Volební chování zřejmě nejvíce diferencuje příslušnost k sociální třídě. Dalšími faktory jsou vzdělání a náboženské vyznání. Nejde však jen o to, k jaké víře se volič hlásí, ale i o to, zda je vůbec věřící, či není. Voliči, kteří jsou bez vyznání, spíše preferují levici a středolevé politické subjekty. Voliči s vyznáním naopak preferují pravici, resp. středopravicové politické formace. Také věk voliče a volba mezi pravicí a levicí jsou mezi sebou úzce propojeny. Voliči se dají rozdělit do dvou skupin: 18 až 44 let a 45 let a více. Volební chování uvnitř skupin není významně odlišné, starší voliči jsou ale více nakloněni levici a mladí jsou více přitahováni novými stranami. Co se týče pohlaví voliče, ženy jsou více nakloněny pravicovým stranám a stranám novým či alternativním, muži spíše levicovým, masovým a dlouhodobě fungujícím. Náklonnost k pravicovým politickým stranám výrazně roste s velikostí místa bydliště. Důvodem tohoto fenoménu může být například skladba obyvatel venkova či menších měst, kde je málo tradičních voličů pravice, větší hrozba nezaměstnanosti a z ní plynoucí závislost na přerozdělování, nižší životní úroveň atd. Na volební chování má vliv i region, ze kterého volič pochází. Podílí se na tom zřejmě celková sociální a demografická situace v daném území, skladba obyvatel-
98 stva podle převažujícího typu obživy, vzdělání, míra nezaměstnanosti, životní úroveň, ale i tradice. Viz také teorie 5M, teorie racionálního výběru. (jk) terénní výzkum (z angl. field research) – terénní šetření, kdy tazatel sbírá data u dotazovaných v terénu, obvykle metodou dotazování. Příkladem může být výzkum v domácnostech. Viz také CAPI. (mp) tón kampaně – vystihuje celkové ladění ⇾kampaně. Je de facto součástí volebních strategií. Nejen udává, jakým způsobem (čili tónem) jsou vybraná témata prezentována, ale také ovlivňuje jejich výběr i výběr dalších prostředků kampaně. Na základě tónu kampaně lze určit, zda hovoříme o kampaních pozitivních či negativních. Rovněž rozeznáváme tón kampaně úderný, agresivní, mobilizační, nevěcný, racionální, pozitivní, vtipný, klidný, nekonfrontační, protestní, ostrý, ambiciózní atd. Zvolení tónu kampaně se často provádí na základě ⇾segmentace, resp. analýzy volebního trhu. Viz také kampaň, kampaň politická, segmentace. (jk) trh – ekonomická kategorie pro místo, kde se soustřeďuje a střetává nabídka s poptávkou a na jejich základě se utváří cena. Je to prostor, kde si jednotlivé ekonomické subjekty vyměňují výsledky své činnosti. Trh je regulátorem a stabilizátorem ekonomického rozvoje. Je to souhrn různých nástrojů, forem, mechanismů a sociálně ekonomických vztahů. (mp) tržně orientovaná strana (TOP, v angl. MOP – market-oriented party)
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS526988