U jezera (Ukázka, strana 99)

A tak místo toho zavolá: „Pozor na hlavu.“ Michael si nahoře nad vodopádem svlékne tričko. Pořád je ve formě – tedy až na ty břišní svaly –, hrudník má vyrýsovaný, bradavky vztyčené jako kuličky hrášku. Má na jeho těle ráda ty části, které vyčnívají, odstávající uši, hrbol ohryzku a oblouk klíční kosti. Richard se vydá po pěšině za Michaelem a Diane si zuje boty a vleze do jezírka pod vodopádem. Matka holčičce polévá hlavičku vodou. Zpívá jí. Diane tu písničku nezná. Je v ní verš o potoce, červené hlíně, slunci na dně moře. Miminko zabrouká a matka si odhrne horní díl plavek. Dítě se přisaje a matka zavře oči. Blaho. Diane dobře ví, že na cizí děti se bez dovolení nesahá, ale miminko ji k sobě přivolá, jako by si ji jeho sající hlavička přitáhla lasem vábivého světla. Najednou Diane stojí vedle nich, najednou se natahuje, najednou se dvěma prsty dotýká jemné kůže na holčiččině temeni. Prsty se dotýkají hlavičky, hlavička prsu a Diane projede rukou proud až do lůna a všichni čtyři jsou na krátký, skvostný okamžik propojení. „V kolikátém jste měsíci?“ zeptá se matka a otevře oči. Diane nejspíš prozradí její výraz, protože matka jí položí ruku na rameno a jemně ho sevře. „Omlouvám se. Ještě jste to nikomu neřekla.“ „Ale ne,“ vyhrkne Diane. „To nic. Já jen... jak jste to –?“ Nahoře na vodopádu halekají kluci a pokouší ho. „Nebojte se, není to na vás vidět,“ uklidní ji žena. „Ale matka to pozná. Teda někdy. Minulý týden jsem se spletla. To pak nebylo moc příjemné čekání ve frontě u pokladny.“ Diane se zasměje. Má chuť tuhle cizí ženu obejmout. Chtěla by si pochovat sající miminko. Mohly by své děti vychovávat společně, bez mužů lačných pozornosti a nástrah partnerské lásky. Někteří zástupci zvířecí říše to určitě dělají, zbavují se samců, jakmile splní svůj účel. ~ 100 ~ Ukázka elektronické knihy, UID: KOS526104