„Největší trapas?“ „Jo.“ „To nevim.“ „Jéé, tak přemejšlej chvíli.“ František se zamyslel. „Já nevim,“ řekl po chvíli. „Jéé, tak si dej ještě chvilku.“ František se znovu zamyslel. „Asi když jsem se hlásil na fotku.“ „Jo?“ „Hm.“ „A co se stalo tak trapnýho?“ „No celý to bylo hrozně trapný.“ „Aha.“ „No.“ „Ty moc neumíš vyprávět historky, co?“ „Ježiš, tak to, no… Hm…“ „No?“ „Prostě… Přišel jsem tam. Byla tam ta přijímací komise nebo co…“ „No?“ „No a… to je jedno.“ „No povídej.“ „No… Prostě… ptali se mě na různý věci. Co rád fotim, proč a tak. A jak dlouho a na co fotim. A pak se mě ptali, jestli jsem někdy taky fotky vyvolával. Tak řikám, že jo. A že jsem zrovna byl u Škody a že kamarád má fotokomoru a že k němu zrovna jdu, vyvolat si pár svejch oblíbenejch fotek.“ „Aha, a dál?“
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS526103