a jedinečná. S muzikanty komunikoval skrz srdce a svoji italskou překladatelku. Anglicky nemluvil, pouze italsky. Jeho milosrdná překladatelka však Morriconeho cholerické záchvaty mírnila a jeho výtky a nadávky k jednotlivým muzikantům překládala velmi opatrně a často jinak. Byla uklidňujícím mostem mezi rozzuřeným polobohem a obyčejným muzikantem, který by možná maestrovo kárání neunesl. Přesto se uměl nakonec omluvit. Richter rozmáchlým gestem zkoušku ukončil a poznamenal, že doufá, že večer bude orchestr ve formě. Nikomu se ale nezdálo, že by kapela hrála hůř. Jediné, čeho dosáhl, bylo, že si muzikanti nestačili koupit večeři. Koncert začínal za necelou hodinu. V dámských šatnách bylo rušno. Ženy se šlechtily u zrcadel, kulmovaly, tupírovaly a žehlily si vlasy. Vzájemně si zapínaly róby, nanášely stíny a voněly se. O pár metrů dál, v šatně mužů, panoval klid. Ščuka seděl ve spodkách a nátělníku na židli a žvýkal jablko od snídaně. Ludva si mnul nevyspalé oči a unaveně se odebral na záchod. Kačírek si stříhal nehty. Evžen si vyvěsil smoking, aby ho trochu vyvětral, a spirálkou si ohřál vodu. Rozbalil si tatranku a vhodil sáček čaje do hrnku. Spirálu odpojil z elektriky a položil opatrně na stůl. Ščuka odhodil ohryzek obloukem do koše a podrbal se na zádech. Do smokingu se mu vůbec nechtělo. Zdálky se ozývaly hudební nástroje a splývaly v chaotickou směs tónů. Ludva se vrátil z toalety a pronesl, že to v šatně smrdí. Svlékl si triko, přestříkal si podpaždí i smoking deodorantem a sejmul z ramínka košili. Kačírek uklidil manikúru a zul si boty, ponožky přehodil přes židli. Pak se však zarazil. Chvíli těkal kolem sebe a zbledl. „Ty vole!“ vykřikl s hrůzou. 103 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS526100